Sedmé?
Bergrová: No, oni diskvalifikovali Nigérii.
Bartoničková: Ne že by nás to těšilo, když to nebylo v přímém souboji.
Bergrová: Lepší by bylo být třetí za 3:33, ale to nějak nevyšlo.
Rosolová: Ještě možná bude protest. Tady uznávají skoro všechno, jak jsme zjistily.
Bartoničková: Ten by byl ale na naši předávku.
Postup do finále vám vyšel těsně, v něm jste lepší čas. Kde se stala chyba?
Bergrová: Počítaly jsme to z hlavy, bez kalkulačky. Já jsem spíš humanitní typ, takže jsem to asi špatně sečetla.
Bartoničková: My jsme nezapočetly ten vítr.
A jste spokojené?
Bergrová: Já nevím, byly jsme nějaký rozplizlý. Já jsem si málem rozšvihala nohy, než jsem šla běžet.
Bartoničková: Doufaly jsme v lepší čas, máme zaběhnuto třikrát za 3:26, takže určitě s časem spokojené nejsme. Skončily jsme sedmé, šesté místo by bylo lepší, ale šesté nebo sedmé, to už je skoro jedno.
Bergrová: Když už to nebyla medaile, tak jsme s Jíťou ztropily dramatickou scénku s předávkou, jestli jste si všimli.
Bartoničková: Šlápla mi na nohu, docela se trefila.
Bergrová: Já jsem jí šlápla na nohu, za to že mi utekla. Šmrncla jsem ji. Britky si stouply, kam neměly.
Bartoničková: Nechtěly přede mě, žádná.
Bergrová: Chtěly být za námi.
Bartoničková: Tahala jsem ji rukou a že ne.
Rosolová: Tak Zuzko, jdeme?
Hejnová: Já jsem v pohodě.
Bergrová: Ty už jsi měla prostor na rozhovory.
Rosolová: Musím upozornit, že nás nechali na startu čekat o pět minut déle kvůli oštěpu, to v plánu nebylo, tím to asi bylo. Navíc hodně foukalo, vítr se točil, říkala jsem si, že to bude drsné, jestli bude foukat celou čtvrtku proti.
Jedna olympiáda, tři finále, jedna medaile.
Rosolová: A dvě sedmá místa. Hurá.
Bartoničková: Obhájené sedmé místo z Tegu, takže dobré.
A Zuzka pořád nic neříká.
Hejnová: Co? Já jsem neposlouchala.
Že jste vyrovnaly nejlepší olympijský výsledek české štafety.
Hejnová: Super. Já jsem spokojená. Maximálně.
A teď? Na co se těšíte nejvíc?
Všechny: Na pivó!
