Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Neděle 20. srpna 2017 Bernard

Po trati v Brazílii létá. Ale nejistota tíží Sáblíkové hlavu

Martina Sáblíková při tréninku v Riu de Janeiro. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

5 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - Pod okny hotelu Sheraton ve čtvrti Barra právě probíhá štafeta s olympijským ohněm. Nedívá se na ni. Ani nechce. Zatím k této olympiádě nepatří. Ze svého tréninkového azylu, vzdáleného 180 kilometrů od Ria de Janeira, se Martina Sáblíková na den vypravila do olympijského města, aby se zde setkala s prezidentem Zemanem a především aby si projela trať ženské časovky.

Zda v ní bude moci startovat, definitivně určí nejbližší dny.

„Těžko říct, jak na tom jsem,“ říká, usazena v křesle hotelové lobby. „Fyzicky snad dobře. Jak se cítím psychicky, to je jiné. To se nedoplňuje. Mám těžké období.“

Fotogalerie

Kvalifikační kritéria UCI nesplnila, Český svaz cyklistiky si je špatně vyložil. Přesto chce Český olympijský výbor tento víkend o její účast v Riu zabojovat ve zrychleném řízení Sportovní arbitráže CAS.

Ovšem existuje ještě druhá cesta na start. Díky 9. místu v pořadí zemí na mistrovství světa figuruje u UCI i na oficiálním seznamu náhradnic pro hry, byť zdaleka ne na první pozici. Pokud se některá z cyklistek odhlásí, onemocní nebo se v hromadném závodě zraní, může být Sáblíková do časovky povolána coby na místě přítomná náhradnice.

S koučem Petrem Novákem přiletěli do Brazílie minulý pátek.

„Za pět dní tréninku mám v nohách 500 kiláků, z toho 250 na časovkářské koze,“ vypočte. Na kole ji doprovází polský sparingpartner Sebastian Druszkiewicz.

Novák oceňuje: „Ve čtvrtek jela test časovky v členitém terénu průměrnou rychlostí 46 km/h. Cítím, že má na kole nejlepší formu v životě.“

Martina Sáblíková v Riu

Teď ji chtějí jen ladit.

„Už ubíráme,“ tvrdí kouč.

„Ubíráme?“ opáčí ona. „Sto kilometrů denně není tak málo. Já předevčírem nemohla ani chodit.“

Připravuje se za plného provozu. Občas k ní některý z autobusů najede příliš blízko, jindy řidiči troubí, povzbuzují, mávají. „Jsou fajn,“ ocení. Jen jednou jí zatrnulo. „Když nás u benzinky zastavili policajti s kulomety, trochu jsem se bála.“

Aklimatizaci, s níž mívala problémy, zvládá dobře. „Až poslední dva dny nespím. Asi kvůli nervům.“

Verdikt se blíží. Stačí sledovat proměnlivé emoce v obličeji Sáblíkové, abyste pochopili, jak těžký vnitřní boj svádí. Tak moc si přála, aby byla oprávněnou účastnicí letních her.

„Nejhorší je ta nejistota. Na normálním kole bych přes léto trénovala i doma. Ale tady vlezu na časovkářskou kozu, mám jet nějaké tempo a hlavu tíží, co všechno se kolem mě děje. Pak přijdu do pokoje a všechno se to v hlavě zase mele.“

Doprovod se ji vytrvale snaží přivádět na jiné myšlenky, hrají karty, hlavně žolíky. „Vyhrávám a prohrávám, jak už to v životě chodí.“

V Riu se odpoledne vydává na průzkum trati časovky, opět za běžného provozu, v autě za ní jede s Novákem také reprezentační kouč Tomáš Konečný.

Martina Sáblíková při tréninku v Riu de Janeiro.
Martina Sáblíková s trenérem Petrem Novákem (vpravo) a mechanikem Jaroslavem...

„Zajímají nás pasáže, které mají až 14 procent. I kvůli převodům,“ říká Novák. „Nahrajeme si obtížná místa na video. Před závodem si pak bude moci projet také uzavřenou trať.“

„Nepředbíhej,“ zarazí ho.

„Tedy když to dobře dopadne,“ upřesní kouč a dodá: „Martina je psychicky silná. Pokud bude na startu, ustojí to. Budou s ní muset počítat.“

Sáblíková si vzdychne: „Jenže tohle není 400metrový ledový okruh, kde tě nic nemůže překvapit.“

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze