Tak proto se vám v Americe říká Jumping Jo, Skákající Jozef?
To je jiná historie. Scott Hamilton, vítěz ze Sarajeva, se jednou při exhibici rozvášnil a vykřikl: Támhle jde Jumping Jo! Ani nevím, kdy to bylo, snad před sedmi lety. Tak mi ta přezdívka zůstala.
Ale pasuje k vám. Je obdivuhodné, co stále dokážete skočit. Dokdy chcete ještě bruslit? Jednou jste řekl, že ve čtyřiceti skončíte.
Uvidíme, čtyřicítka je za rohem. Pořád mě to baví, s rozhodnutím nespěchám.
Je vůbec v profesionálním krasobruslení někdo starší?
Ale jo. Boitano o pár měsíců, Orser o dva roky. Scott Hamilton ještě o víc.
Závodíte často mezi profesionály?
Teď právě ne, profizávody nejsou. Nepřeje nám doba. Amerika zanevřela na krasobruslení. Snad nám pomůže olympiáda, aby fanoušci znovu začali chodit.
I proto se ještě nerozjel váš projekt rockové opery na ledě? Kdy začne Mefisto?
Vypadalo to bledě, americká ekonomika padla do recese. Lidé, kteří by do toho chtěli investovat, se bojí, že prodělají. Námět je hotový, mělo by to dva roky probíhat ve velkém hotelu v Las Vegas. Jenže přišlo září, útoky na New York, turismus opadl, hotely se zavírají a na show není nálada.
V Čechách ano? Prý máte vystupovat ve velkém krasobruslařském projektu v Praze.
Je to možné.
Takže vás sportovní dvojice Radka Kovaříková a René Novotný opravdu
KDO JE JOZEF SABOVČÍK
oslovila? Chystá se show Romeo a Julie. Budete Romeo?
Narodil se 4. prosince 1963 v Bratislavě, dvojnásobný mistr Evropy v krasobruslení v letech 1985 a 1986, v roce 1983 končil druhý. Na olympijských hrách v Sarajevu o rok později získal bronzovou medaili. Dodnes se živí jako profesionální krasobruslař. Je podruhé ženatý, manželka Jennifer, devítiletý syn Blade z prvního manželství s Tracey.
Ne, to musí být Renda, Radčin manžel. Měl bych hrát Tybalta.
Máte velké bruslařské plány. Jak je vidět, čtyřikrát operované koleno vám asi drží.
Drží, zatím, radši to zaklepu. Musím na sebe dávat čím dál větší pozor.
Co to znamená?
Už bych neměl dělat víc než třicet čtyřicet skoků denně, pak to bolí. A když se připravuju skočit, musím si být aspoň na devadesát procent jistý, že ten manévr vyjde.
Dřív jste takový nebýval?
V osmnácti mi to bylo jedno. Švihnul jsem sebou o led, oklepal se a jelo se dál.
Už tehdy jste chtěl nosit dlouhé vlasy, že?
No jistě, poslouchal jsem Smokie a Deep Purple a chtěl mít vlasy až na ramena. Ale za socialismu se to nenosilo, musel jsem chodit ostříhaný. Až když vlasy narostly, konečně byla spokojenost. Zvykl jsem si na to.
A láska k rockovým legendám vám taky zůstala?
Rockem jsem postižený, hlavně Bruce Springsteen je můj oblíbenec. Ale poslouchám všechno, doma mám asi 1700 cédéček.
To se snad nedá ani všechno odposlechnout.
Nedá. Už je to čisté hobby, jsem sběratel.
Co byste dělal, pokud cédéčka někdo ukradne?
Koupí se znova. Určitě se neoběsím, na to se mám docela rád.
Pořád malujete?
Když mám čas, tak ano. Ale teď jsem poslední tři měsíce zkoušel vystoupení na slavnostní zahájení olympiády, byla to práce na plný úvazek, na nic okolo nebyl čas.
Prodávají se obrazy dobře?
Neprodávají se vůbec. Maluju, abych měl ty obrázky doma.
Ale výstavu jste měl, nebo ne?
Na internetu. To se tenkrát přihlásilo tolik lidí, že by chtělo obrazy koupit. Opravdu neprodávám, nerad se s nimi loučím, říkal jsem jim.
Malujete hlavně motivy srdce a lebky na černém podkladu. Proč?
To je těžké říct. Mně se černá a červená barva líbily vždycky. A inklinoval jsem i k hororovým filmům a knížkám. Tak z toho to asi plyne.
Bydlíte přímo v Salt Lake City. Proč jste si vybral zrovna hlavní město mormonů za svůj nový domov?
Náhodou. Už deset let mám v Sun Valley v Idahu letní vystoupení a jednou jsem tam potkal kamaráda, který mi pomáhal s choreografií. Nějak jsme to nestíhali, tak mě pozval k sobě na dva týdny do Salt Lake City. A už jsem odtud neodešel.
Je to zvláštní město, takové neamerické, bez okázalých mrakodrapů a pulzujícího života. Líbí se vám tu?
Líbí. Jsem tu už osmý rok. Tehdy jsem cestoval po celé Americe, pár let bydlel v Torontu, stálý domov jsem neměl. A tak jsem se mezi profesionálními závody vždycky vracel do Salt Lake City. Udělal jsem si tu základnu, navíc moje druhá manželka tu trénovala děti. A když člověk najde zázemí, známé, přátele, už se toho nechce jen tak zbavit.
Třeba pro děti je to dobré místo?
Právě díky mormonům ano. Oni hodně dají na rodinu, je tu velmi málo kriminality, čistý vzduch a co už by chtěl člověk jiného? A s mormony problémy nemám. Nikdo mě nikdy netlačil, abych přijal jejich víru, nechávají mě žít svůj život.
Ale vy jste věřící, ne?
Ne že bych chodil každý den do kostela, ale jsem katolík.
Jak často se dostanete na Slovensko?
Moc ne. Naposledy jsem tam byl loni. Není čas, pracuju, bruslím. Člověk musí makat, dokud to jde. Když přestanu jezdit, potom můžu létat na Slovensko, kdy si zamanu.
Na olympiádě jste závodil za Československo, nyní jste atašé slovenské výpravy. Cítíte se jako čistokrevný Slovák?
Určitě ne. Jsem typický Čechoslovák, rodina mojí maminky pochází z Čech, tátova rodina zase ze Slovenska. Příbuzenstvo mám u Brna i v Bratislavě.
Proč jste si vůbec nikdy nenamluvil Slovenku? Vaše první žena byla Kanaďanka, druhá je Američanka.
Tady moc Slovenek nepobíhá (smích).
Na syna mluvíte anglicky?
I slovensky. Blade je šikovný, má dobrou výslovnost, třeba r dokáže říct normálně, ne americky. Rozumí, ale nemluví. Teď jsem potkal pár Američanů, kteří umějí slovensky. Chci s nimi dohodnout, aby Bladea učili. I manželku, aby si mohla aspoň trochu popovídat s mými rodiči. Když to musím pořád překládat, je to otravné.
Proč syna neučíte vy?
Protože mi to nejde. Neumím mu vysvětlit gramatiku. Já se s tím jazykem narodil, pro mě je snazší učit někoho angličtinu, vím, jak na to.
Bude z Bladea krasobruslař po tátovi?
Je mu devět a bruslení mu docela jde, byl se mnou na ledě při slavnostním zahájení. Jenže v tomhle sportu trénujete roky a roky a nevidíte žádný pokrok. Navíc ho všichni odmalička srovnávají se mnou. Asi mu to vadí. Navíc se mu dost líbí fotbal.
Americký?
Ne, evropský soccer. Tady začíná být náš fotbal hrozně populární, hraje se na školách. Když jsem byl v Bratislavě, koupil jsem malému modrý dres Slovanu, nosí ho na každý trénink. Fotbal opravdu umí.
Byl vůbec někdy na Slovensku?
Ne. Ještě před čtyřmi lety jsem byl ženatý s jeho matkou, rok jsme se o Bladea soudili, tak jsem ho s sebou vzít nemohl. A když jsem kluka vysoudil, začal chodit do školy. Žije se mnou přes celý školní rok, ale na půlku prázdnin jezdí ke své matce, takže nám cesta do Bratislavy ještě nevyšla.
Stačí vám mít jedno dítě, nebo plánujete další?
Rádi bychom pro Bladea sourozence. Moje žena je mladá, je jí osmadvacet. Jenže když člověk pořád někde cestuje, je těžké udělat miminko. Přes telefon to nějak nejde.
 Krasobrulař Jozef Sabovčík (vpravo) na obří světelné tabuli při rozhovoru, který poskytl o přestávce hokejového zápasu Německo - Slovensko. |
 Jozef Sabovčík předvedl své umění i při slavnostním zahájení ZOH |
