Odvážnou výpravu S+Š zastavily až zkušené rutinérky Makarovová a Vesninová. Na běžném turnaji by to pro Češky znamenalo vyřazení. Konec. Odlet na další štaci.
V Rio de Janeiru se ovšem na Strýcovou se Šafářovou vlídně usmívá ještě jedna příležitost v sobotním mači o bronz. I ten by pro nouzově složený pár znamenal parádní úspěch.
Jenže krátce po odchodu z kurtu na něj tenistky ještě nemyslely. Hlavy jim zamořilo naštvání a smutek.
Do jaké míry byla rozhodující první sada, v níž jste vedly 4:1 a potom v tie-breaku měly dva setboly?
Barbora Strýcová: Nemyslím si, že rozhodl první set. Druhý byl taky dost vypjatý a rozhodlo pár míčů. Škoda, že jsme nevyužily brejkboly za stavu 4:1 a 40:0. Jenže ona (Vesninová) čtyřikrát výborně zaservírovala. Hrály jsme dobrý zápas, ale nedotáhly jsme ho.
Čím pro vás byly Rusky nejvíc nepříjemné?
Lucie Šafářová: Jsou to takové mašiny. Tlačí zezadu, výborně se pohybují na síti, podávají. Za určitých stavů, když už jsme si myslely, že to zlomíme, tak Makarovová dala výborný levácký servis. Holt byly o kousek lepší, trošku nám možná chybělo i štěstí. Jsme velmi zklamané.
Jak vnímáte nezvyklou skutečnost, že pro vás ani po porážce turnaj nekončí?
Strýcová: Vyhecujeme se, co nejvíc to půjde. Dostaly jsme ještě jednu šanci a medaili chceme, takže se namotivujeme a uděláme pro ni všechno.
Jaký použijete recept?
Šafářová: Pozápasovou rutinu máme pořád stejnou. Odpočinek, rehábka. Snad budeme na sobotu ready. Doufám, že holky (Hlaváčková s Hradeckou ve druhém semifinále) vyhrajou a v zápase o bronz se nebude hrát české derby.
Program je tu hodně napěchovaný. Jak moc cítíte únavu?
Strýcová: Tenhle zápas byl dost náročný, protože se hrál dlouho, ale jsme na tom obě dobře. Máme výborné doktory a fyzioterapeuty, kteří nás večer spravují. Zase se připravíme.
