Byl mužem, jehož velebili, že vyvedl olympijské hnutí z éry chudoby a otevřel dveře na hry profesionálům. Španělský král mu udělil titul markýz. Ale zároveň ho kritizovali za požitkářství a korupci. V Lausanne si od MOV nechával hradit prezidentské apartmá s ročním pronájmem 500 tisíc dolarů.
Nedávno se ve španělském tisku objevily snímky, jak Samaranch, v 70. letech ministr sportu, hajluje generálu Frankovi. Nyní je tu další skandál. Vladimir Popov, v Kanadě žijící někdejší vysoký činovník KGB, ve své knize tvrdí: "Samaranch byl špionem KGB." Krycí jméno? Prý příznačné: Sportovní generál.
Po pádu Frankova režimu působil Samaranch v letech 1977–80 coby španělský velvyslanec v Moskvě, kde jej měli přistihnout, jak pašuje ze SSSR starožitnosti.
Popov píše: "Výměnou za ututlání aféry přistoupil na spolupráci s KGB. Ta mu navíc slíbila, že komunistický blok pro něj bude hlasovat při volbách prezidenta MOV." V červenci 1980 se jím skutečně stal. Při volbách v Moskvě získal 44 hlasů, Švýcar Hodler, jen 21.
"Vždycky jsem si myslel, že post prezidenta MOV se nedá koupit. Opak byl pravdou," uvedl později lord Killanin, jeho předchůdce. Kromě Rusů údajně Samaranchovi "koupili" funkci i Horst Dassler, tehdejší šéf Adidasu, a André Guelfi, francouzský tajný agent a v 90. letech titulní postava korupčního skandálu firmy Elf. Ten později v memoárech líčil, jak za pomoci Samaranche pronikl do Uzbekistánu a na středoasijské trhy.
KGB měla založit v MOV síť špionů, se kterou vedla řadu operací proti předním sportovcům. "Zda Samaranch byl placeným špionem, ví jen málokdo," říká Milan Jirásek, prezident Českého olympijského výboru.
"Určité vazby na Sovětský svaz však rozhodně měl. Také si vybral Moskvu pro svoji rozlučku s funkcí prezidenta MOV v roce 2001. Ve sloupové síni Domu odborů mu uspořádali velkou oslavu."
Na jeho místo nastoupil Jacques Rogge. Ten Rogge, který podle knihy čínského exministra sportu Jüan Wej-mina přislíbil podporu zvolení Pekingu za dějiště her 2008, pokud Čína podpoří jeho volbu prezidentem MOV.
