Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 23. srpna 2017 Sandra

Je třeba vymítat ďábla. A ďáblem je Schranz, rozhodl šéf olympioniků

Rakouský sjezdař Karl Schranz se ocitl v hledáčku fotografů. Právě byl vyloučen z olympiády v Sapporu 1972. | foto: Profimedia.cz

23 2014
Profesionál = ďábel. Schranz = Lucifer. Tak uvažuje 84letý Američan Avery Brundage, multimilionář, sběratel porcelánu a především prezident Mezinárodního olympijského výboru před hrami v Sapporu 1972. Profesionálové mají v oněch dobách vstup na hry stále zapovězen.

Pravda, Kanaďané chtějí už tehdy zařadit do výpravy i několik hokejistů z NHL. "Za země východního bloku stejně nastupují na olympiádě profesionální amatéři, placení státem," tvrdí. Jenže MOV jim borce z NHL neschválí - a tak Kanada olympijský hokejový turnaj bojkotuje.

Brundageova inkvizice však míří především na sjezdaře. Hned čtyřicet jich jeho komise pro ryzí amatérismus obviní: poskytli své jméno reklamě. Posléze se však hlasuje o jediném, zato exemplárním případu: 33letém Rakušanovi Karlu Schranzovi, trojnásobném mistru světa.

Brundage předkládá důkaz: časopis, kde je Schranz vyfocen v­ tričku s reklamou Aroma Kaffee. Nezajímá jej, že triko dostal za účast v benefičním fotbalovém zápase. Je vinen! Musí pryč!

21 zimních her, 21 příběhů

Před letošními hrami v Soči přinese seriál MF DNES dohromady 21 příběhů, jež připomenou všechny předchozí zimní olympiády.
Vyšlo: Chamonix 1924
            Sv. Mořic 1928 
            Lake Placid 1932 
            Ga-Pa 1936 
            Sv. Mořic 1948
            Oslo 1952
            Cortina 1956
            Squaw Valley 1960
            Innsbruck 1964    
            Grenoble 1968
Dnes:  Sapporo 1972
Příště: Innsburck 1976

Tři dny před zahájením her jede Schranz v Sapporu trénink sjezdu, když MOV hlasuje: 28:14 pro jeho vinu. Po tréninku mu Josef Metzger, novinář z listu Presse, u svahu říká: "Karle, vyloučili tě." Schranz na něj nechápavě hledí, než pronese: "To přece nejde. To by museli vyloučit každého." Sen o olympijském zlatu se bortí.

Rakouský ministr školství Sinowatz vzápětí vyzývá k bojkotu her. Ale sám Schranz žádá: "Nechci, aby kvůli mně odjížděl ještě někdo další." Jeho 70letá matka se doma v St. Antonu nervově zhroutí, sousedé ji uklidňují: "I bez zlata je Karl nejlepší." Na jeho podporu a proti Brundagemu se pořádají bouřlivé demonstrace v ulicích Vídně, dokonce i na konzervativním Mysliveckém bálu.

Osmého února přistává Schranz na letišti ve Schwechatu a ­jeho cesta do centra Vídně se mění v triumfální pouť, lemovanou 100 tisíci lidmi. Kancléř Bruno Kreisky ho zve k ­sobě, z balkonu mají zamávat Vídeňanům. Kreisky však posílá na balkon jen Schranze: "On je dnes hlavním hrdinou."

Kancléř mu nabídne i vstup do politiky, lyžař však odmítá. Znechucen Brundagem oznamuje ukončení sportovní kariéry. V St. Antonu vede hotel, pořádá lyžařské akce. Při mistrovství světa 2001 se tu seznamuje i s Vladimirem Putinem a dnes je považován za Putinova osobního přítele. Na oslavu 70. narozenin mu ruský prezident svým soukromým letadlem posílá osobní dar, obří ruský kříž.

Schranz "na oplátku" obhajuje i astronomické náklady na hry v­ Soči: "Chcete snad, aby ty peníze, co Rusové vrazili do sportu, vrazili radši do zbraní?"

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze