Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 19. srpna 2017 Ludvík

Jsem ráda, že mě lidé poznávají, těší snowboardistku Pančochovou

Česká snowboardistka Šárka Pančochová se medaile dočkala až po příjezdu domů. Olympijská však bohužel nebyla. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

24 2014
Na začátku roku znali její tvář v Česku leda fanoušci snowboardingu a sportovní nadšenci. Po olympiádě v Soči najednou zdraví Šárku Pančochovou neznámí lidé, chtějí se s ní fotit, prosí o fotky s podpisem. "Jsem ráda, že mě lidé poznávají. Ale poslední dobou se snažím trochu schovávat, protože už toho bylo dost," přiznává Pančochová.

Příběh 23leté útlé dívky z maličké vísky Maršov u Uherského Brodu, kterou rozhodčí připravili ve slopestylu o medaili a jejíž drsný pád obletěl svět, se stal jedním z českých hitů zimních her v Soči a jí samotné přinesl spoustu nových příznivců.

Svým vystoupením jste tady způsobila velký poprask. Uvědomujete si to?
Někdo to musel udělat. Jsem ráda, že jsem na olympiádě zajela super jízdu. Bohužel tam byl ten pád. Ale celkově se mi slopestyle vydařil. Mám pozitivní ohlasy. A mám radost, že lidé mohli poznat tenhle sport. Spousta ho nikdy neviděla, a teď ho najednou sledovalo přes milion v televizi.

Fotogalerie

Kolik jste rozdala podpisů?
Docela dost. Po příletu do Prahy jsme šli na Letnou. Seděla jsem tam hodinu a pořád tam stála hrozná lajna lidí, tak jsme to museli utnout, protože jsem to už bohužel nezvládla.

Mezi snowboardisty panuje kamarádská atmosféra. Nenarušily ji trochu debaty o tom, že vinou sudích vás dvě závodnice odsunuly na páté místo?
To není jejich chyba. Každý, s kým jsem se bavila, tvrdil, že mě rozhodčí obrali. To je kolikrát horší, než kdybych si to myslela jenom já. Všude chodíte a všude vám to povídají. Pak už jsem si v duchu říkala: mlčte, nechci to už slyšet. Nepomáhalo mi to, nikdo s tím nemohl nic udělat.

Po pádu vás dvě soupeřky v cíli objímaly. Co vám přitom říkaly?
Byly rády, že jsem v pořádku. Máme k sobě hodně blízko. Trénujeme spolu, posouvá nás to dál. Cestujeme dohromady na závody, pronajmeme si tam pak byt. Je to hodně přátelský vztah se všemi. Kdyby spadl někdo jiný, snažila bych se také pomoct.

Jak se vůbec dostane holka ze Slovácka ke snowboardu?
Viděla jsem u bráchy snowboard, tak jsem ho chtěla také a naši mi ho koupili na Vánoce. Zpočátku jsme jezdili s rodiči na Slovensko, pak jsem vyrazila na snowboardový kemp, kde si mě všimli. Hned jsem jela do Švýcarska a od té doby jsem skoro každý víkend trénovala.

Snowboardistka Šárka Pančochová na trati olympijského finále ve slopestylu. (9....
V CÍLI. Česká snowboardistka Šárka Pančochová v cíli olympijského finále ve...
O MEDAILI. Snowboardistka Šárka Pančochová na trati olympijského finále ve...

Proč jste si vybrala právě slopestyle?
Nevybrala. Bylo to přirozené. Mám ráda freestyle. Bavilo mě skákat, dělat rotace, triky, chytat si prkno při skocích. Člověk se specializuje až v pozdějším stadiu snowboardingu.

Co říkali rodiče na to, že jste si vybrala nebezpečný sport?
Byli zvyklí. Byla jsem docela divoké dítě, pořád jsem si něco lámala. Ale třeba máma raději žádné závody nesleduje, vždycky se jenom podívá na záznamy, když ví, že to dobře dopadlo. Mamka a taťka mě vždycky podporovali.

Kdo má o vás největší strach?
Babička z Havřic měla z olympiády málem infarkt. Ale pády ke snowboardu patří, nejsou to šachy. Skáčeme 25metrové skoky a někdy, když se moc snažím, tak to trošku nevyjde.

Lezete po skalách, surfujete na moři. Po kom jste podědila sklony k adrenalinovým sportům?
Taťka také lezl po skalách, dělal různé sporty. Rodiče byli docela aktivní, když byli mladší. Ale možná to bylo také tím, že jsem vyrostla na Maršově. Skoro nikdo tam nebydlí, kolem víceméně jenom les, taková divočina. Bylo příjemné tam vyrůstat, měli jsme volnost. Pořád jsme vymýšleli, jak se zabavit. V lese jsme jezdili na kolech, lozili po všemožných stromech. Občas jsem spadla. Nebyl to vyloženě adrenalin, ale sranda.

Přiznala jste, že za rok jste v Česku měsíc. Nechybí vám domov?
Trošku, ale už jsem si zvykla. V Americe mám spoustu známých. Bydlíme spolu, jsme taková rodina. A v Česku není bohužel kde trénovat.

Kde jste si našla druhý domov?
Jezdím do Colorada, kde si s kámoškama pronajímáme byt a trénujeme tam. Mám také hodně kamarádů v Kalifornii, za kterými můžu vždycky jet surfovat.

Žraloků se přitom asi nebojíte, že?
Sežrání žralokem je méně pravděpodobné, než že spadnu na snowboardu a zraním se.

OBJETÍ V CÍLI. Česká snowboardistka Šárka Pančochová při druhé finálové jízdě

OBJETÍ V CÍLI. Česká snowboardistka Šárka Pančochová při druhé finálové jízdě upadla a Sina Carndrianová (vlevo) i Jenny Jonesová (vpravo) ji v konečném pořadí o bod předstihy. Nyní se v cíli společně objímají. Smály by se tak i krasobruslařky?

Podporuje vás Red Bull, stejně jako třeba Felixe Baumgartnera, který předloni skočil z výšky 39 kilometrů. Znáte se?
Občas se dělají setkání extrémních sportovců, ale spíše se vídám s těmi, co dělají snowboard. Baumgartnera jsem potkala jednou v Salcburku, mají tam tréninkové centrum a zrovna se tam připravoval.

Troufla byste si na podobný skok volným pádem?
Je to super, udělal posun ve vědě, prolomil rychlost zvuku. Mně bude ale stačit bungee jumping. Ještě jsem ho nezkoušela, ale mám to v plánu.

Čím se odměníte za letošní sezonu?
Když si chci udělat radost, jedu surfovat. Koncem dubna nebo začátkem května vyrazím někam na tři týdny.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze