Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 17. srpna 2017 Petra

POHLED: Šebrle je bojovník. Zaslouží uznání, ne kritiku

Zklamaný Roman Šebrle se kvůli zranění paty loučí s olympiádou v Londýně (8. srpna 2012) | foto:  Michal Růžička, MAFRA

8 2012
Londýn (Od zpravodajky iDNES.cz) - Je to jeho nejsilnější motor: srdce bojovníka. Nemít ho, nikdy by se nestal olympijským vítězem. Nikdy by v desetiboji nepřekonal magickou hranici 9 000 bodů. Nikdy by si nevybojoval právo startu na olympijských hrách. Ale také by Roman Šebrle nikdy nemusel poslouchat kritiku.

Proč se na něj valí?

Protože se dobrovolně nevzdal místa na olympijských hrách, na které tak dlouho dřel? Protože nepřenechal místo mladšímu závodníkovi, který ho ovšem letos neporazil?

Fotogalerie

Vždyť on je sportovec, v každém závodě urputně bojuje o každičký bod. I teď před Londýnem bojoval - jenže závod s vlastním zdravím prohrál. Ale do poslední chvíle věřil, stejně jako věří na stadionu. Měl se vzdát té naděje? Pustit příležitost?

Dva kovy, na nichž jsou vyryté olympijské kruhy, už doma má. K tomu řadu dalších titulů a medailí. Věděl, že v sedmatřiceti letech v Londýně už další nezíská. Dobře ví, že na olympijských hrách už se nikdy nepředstaví.

Ale to právo startovat počtvrté pod olympijskými kruhy si vybojoval. Překonal požadovaný limit, v bodových součtech porazil nadějného soupeře z českých řad Adama Helceleta. Žádné výjimky, žádné zákulisní tahy, žádné volné karty pro bývalé šampiony.

Sám si vydřel možnost rozloučit se. Za to si kritiku nezaslouží, naopak uznání za famózní kariéru je na místě. I když to olympijské loučení bylo hodně smutné...





Najdete na iDNES.cz



mobilní verze