Ve čtvrteční kvalifikaci si všechny sestry Dufour-Lapointeové zajistily přímý postup do sobotního finále. Chloe, ta prostřední, 22letá, byla druhá, 19letá Justine hned za ní, nejstarší Maxime skončila devátá, dvě místa před nepostupující Nikolou Sudovou.
V sobotu večer se budou na drncavé trati v areálu Roza Chutor prát o zlato. Byla by to prvotřídní senzace, kdyby olympijské pódium bylo jednobarevné. Jenže před vrcholem stojí jedna překážka - Američanka Kearneyová, obhájkyně zlata z Vancouveru i jednička Světového poháru.
Maxime má však cíl jasný: "Až uslyším 3, 2, 1 - jeď, musím předvést životní jízdu."
Popáté v historii se tři sourozenci představují na jedněch hrách, tak jako v roce 1980 českoslovenští hokejoví bratři Šťastní. "Máma mi vždycky připomínala: Závody ti vydrží jen pár let, ale sestry máš na celý život," říká Maxime, ve 24 letech nejstarší ze sester a taky ta, která místo v olympijském týmu Kanady získala na poslední chvíli. Až pódium v Deer Valley ji poslalo do Soči.
To ona, když jí bylo dvanáct, poprvé vyjela do boulovatého svahu. "Jedna maminka si všimla: Mohla bys být dobrá." Když pak na svazích trávila čím dál víc času, všimly si toho i Chloe s Justine. "Když to dělá ona, musím taky," vzpomíná ta nejmladší na prvotní impuls a Chloe, pátá žena her ve Vancouveru, kývá: "Vždycky jsem se po ségře opičila."
"Jsou děsně soutěživé," potvrzuje jejich matka Johane. "Když mi volají domů ze závodů, jedna bulí, druhá je spokojená napůl a třetí se raduje. Jsou soupeřky, ale pořád sestry."
A úspěšné sestry. Všechny tři jsou aktuálně v nejlepší pětce hodnocení Světového poháru, takže i velké favoritky olympijské bitvy. "Do Soči jsme přijely společně, ale každá bojujeme za sebe," ujišťuje Justine, ta nejlepší ze sester.