"Tady jsou ty mediální píp," hnal se s veselou k šiku českých novinářů. Byl oblečen tak, jak vylezl z vody, na hrudi se startovním číslem pět. Stejné je i jeho umístění v olympijském závodě kajakářů. "Martikánovi to číslo taky sedlo," připomněl slovenského šampiona, který si pro zlato dojel s číslem jedna.
. ON-LINE ROZHOVORStanislav Ježek byl hostem on-line rozhovoru iDNES.cz |
Já jsem to nevěděl, ale tak nějak jsem tušil, že druhý šťouch bude asi smutnější než ten první.
Jak k chybám došlo?
Vy jste se nedívali? Můžete to napsat sami... Na třetí brance jsem si moc nenadával, je to těžké místo. S lodí to hodně hází a je to na náhodu. Hodně lidí i velkých favoritů tam dotek dalo. Takže jsem si řekl sakra, je to blbý, bude to chtít trochu přidat. Jenže jak jsem přidal, tak jsem v jedenácté brance pozapomněl, že místní branky - ať se mám na co vymluvit - jsou širší, než na co jsme zvyklí. Špička pak těsně nevychází, což jsem podcenil. V tu chvíli jsem si už říkal, že to je v pr... a na lepší místo to už nebude. Škoda, měl jsem na víc.
Hodně jste si v cíli nadával?
To já jsem si jadrná slova říkal už po cestě.
To stíháte?
Nenandávám sobě, ale jen do éteru, jsou to takové výkřiky do tmy. Jenže ničemu to nepomůže. Hlavně jsem se snažil pořád jet dál. Lepší je být pátý než šestý, sedmý, osmý. Takže zas tak špatné to snad nebylo.
Není pocitově lepší páté místo než nepopulární čtvrté?
Byl bych radši čtvrtý. Před závodem jsem si přál být ve finále; to je závod, který se sleduje, a když ho nejedete, tak to vypadá, že jste se sem jel jenom podívat. Takže je úspěch, že jsem se do finále dostal. Možná jsem měl na víc, ale nepovedlo se...
. Ubyla konkurence, ale Ježka to mrzeloSemifinále dnes vyřadilo z bojů o medaile dva velké favority. O naději na zisk třetí medaile v řadě přišla francouzská legenda Tony Estanguet, do závěrečných bojů neprošel ani druhý muž kvalifikace Jan Benzien. "Tak to je pro mě velké zklamání," řekl Ježek, když se výsledky semifinále dozvěděl pár minut po skončení poslední jízdy od českých novinářů. O dvou nečekaných propadácích neměl tušení. "Ti dva by měli ve finále být, pro vodní slalom to je velká škoda." Z Ježkových slov není znát ani zrnko spokojenosti z podstatného úbytku konkurence. "To by bylo moc samolibé. Dívám se na to z pohledu našeho sportu, který by měl světu ukázat to nejlepší," dodal Ježek. |
Byl jste před druhou jízdou nervózní?
To ne. Z nervozity jsem měl větší obavy, protože jsem předtím nikdy nebyl na olympiádě. Běžně nebývám moc nervózní, tak jsem si říkal, jestli to ustojím i tady. Nervozita. Naopak, když jsem jel na start a slyšet jsem ten řev, líbil se mi ten kotel. Napadlo mě, že bude hezký zážitek a dobrá vzpomínka.
Pomohlo vám, že jste tady měl partnerku s dcerkou?
Kdyby to pomohlo, tak jsem první nebo druhý nebo třetí.
Takže příště ať radši zůstanou doma?
"Ne ne, to bych mohl být zase osmý. Určitě to bylo příjemné rozptýlení. Když jste déle z domova, tak registrujete, že na vás děti zapomínají a už se k vám tak nehrnou. Letos jsem tady už na třetím delším pobytu, takže jsem rád, že odloučení zkrátily tím, že sem dorazily.
Je vůbec něco, co vás rozhodí, z čeho jste nervózní?
Asi není. Z toho jsem už možná trochu vyrostl. Dříve jsem byl trochu nervózní, když mi někdo nakazoval, co máme dělat večer. Teď už mi nikdo nic nenakazuje. Naštve mě nějaká lidská hloupost, ale ta tady k vidění snad nebyla.
Co je ve vás teď za emoce? Zklamání? Naštvání?
Hrozně mě těší váš zájem, i když na druhou stranu bych se nerad stal nějakým populárním člověkem. Lepší je být takový No name, o kterém se nemluví, nepíše. A může si dělat, co chce. Ale jinak mě to těší, když jste sem přišli v takovém hojném počtu.
. Ježek o penězíchNa to, co potřebuju, peníze mám. A kdybych jich měl ještě víc, třeba by se ze mě stal nějakej blbec nafoukanej. Tak to jich mám radši míň. |
Teď už jenom čtyřikrát opáčko a třeba bude i ta zlatá medaile.
Tak dlouho ještě chcete jezdit?
To nevím. Zatím se mi naštěstí daří skloubit tohoto koníčka s prací. Uživím se a mám i čas na rodinu, takže si nemůžu stěžovat a nechci nic měnit. Jenom teď čekám, až mě ti mladí zválcují, vypadnu z reprezentace a budu jezdit opravdu jen pro zábavu.
Do finále jste postoupil z druhého místa, před vámi byl jen Slovák Martikán. Bral jste to jako česko-slovenský souboj?
Já to tak určitě nestavím. Beru to jen jako přátelské soupeření, tak jako vy se tady předháníte, kdo tady bude první a kdo dřív vydá nějaký článek, líp to napíše... Ale večer si pak sednete k jednomu stolu a tam se trumfujete. Tak nějak beru i já vodní slalom.
Po návratu z olympiády se vracíte do práce?
Práce šlechtí a hlavně zabíjí nudu. Když se podíváte na lidi, kteří nepracují, tak většinou není o co stát. Takže já klidně budu celý život pracovat než se nudit. Jsem osoba samostatně výdělečně činná, živnostník. Pracuji s počítači, různě je spravuju, nastavuju, instaluju. A odvirovávám, to je asi nejčastější práce, a ne zrovna zábavná. Kromě toho jsem zástupce švýcarské firmy, která dělá program na videoanalýzu. Já bych ho tady jmenoval, rád, ale nevím, jestli byste to nevyškrtli. Je to Dart Fish, kdybyste si to chtěli všichni napsat. Asi to znáte z přenosů, třeba z alpského lyžování nebo z Red Bull Air Race. Dokonce i tady na olympiádě dělají různé stroboskopické efekty z gymnastiky. Jsem jejich zastoupení v ČR, tak to mě taky živí.
Lépe než voda?
To záleží na tom, jak se daří na té nebo oné straně. Slalom mi přináší peníze spíš kontinuálně, obchod se odvíjí podle toho, jak mají lidé peníze, aby si ten program pořídili. Něco hodí i ta práce s počítači. Nemusí pršet, stačí když kape. A když kape na hodně místech, je to dobré.
Mít medaili, tak dneska mohlo pořádně kápnout...
Na to, co potřebuju, peníze mám. A kdybych jich měl ještě víc, třeba by se ze mě stal nějakej blbec nafoukanej. Tak to jich mám radši míň.
