Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 21. srpna 2017 Johana

Omluva za stříbro v Severní Koreji: Promiň, velký Kime, příště už vyhraju

Korejský vzpěrač Om Jon-čol při svém úspěšném pokusu. | foto: AP

10 2016
Pro většinu sportovců je stříbrná medaile životním výsledkem, nebo alespoň důvodem k bujaré oslavě. Jenže vzpěrač Om Jon-čol není jako ostatní. Pochází ze Severní Koreji, bizarní a zároveň děsivé diktatury, v níž se někdy i za stříbro musí sportovec omlouvat. „Nemůžu být hrdinou pro moje lidi,“ řekl smutně.

Na druhou stranu Om Jon-čol si na sebe ušil bič tak trochu sám. Před čtyřmi lety zvítězil v Londýně, pak třikrát za sebou ovládl mistrovství světa, a tak domýšlivě vyhlásil: „Až do konce kariéry budu jenom vyhrávat.“

Selfie, které otepluje vztahy

SELFIE NEPŘÁTEL. Jihokorejská gymnastka Lee Jeun-ču se fotí společně se svou...

Pro sportovce nejizolovanějšího státu světa KLDR se může proměnit ve vážný problém i obyčejný pobyt v olympijské vesnici; to jenom proto, že se v ní potkávají s dalšími národy

Diktátorský režim sleduje každý krok svých svěřenců a může je za nevhodné chování potrestat.

Severokorejská gymnastka Hong Jon Čong (na snímku vlevo) si ale navzdory každodenní propagandě pořídila populární selfie se svou soupeřkou Lee Jeun-ču, která pochází ze sousední a „nepřátelské“ Jižní Koreji.

Fotografie se rychle rozšířila po internetu a všiml si ji i prezident MOV Thomas Bach, který ji označil za skvělé gesto.

"Naštěstí tu na olympijských hrách vidíme docela dost takových přátelských gest,“ řekl Bach v úterý.

Plán se ovšem v Riu zadrhl.

V nadhozu sice dostal nad hlavu úžasných 169 kg, ale jeho velký rival Lung Čching-čchüan, šampion z Pekingu 2008, kontroval zvednutím 170 kg a senzačním světovým rekordem ve dvojboji, který padl po dlouhých šestnácti letech.

Když se tak malinký Korejec se svým metrem a půl choulil po nedělní soutěži mezi novináři, zdálo se, že se snad žalem rozpláče. „Myslím, že se stříbrnou medailí nemůžou být pro moji zemi hrdinou,“ utrousil s truchlivým výrazem v obličeji.

Podle toho, co reportérovi agentury AFP vyprávěl, ho nejvíc mrzelo, že zklamal zesnulého vůdce země Kim Čong-ila, jehož oslavoval už v Londýně.

„Příčinou mého zlepšení a toho, jak jsem vyhrál zlatou medaile, je má vřelá láska k velkému vůdci Kim Čong-ilovi a velkému soudruhovi Kim Čong-unovi,“ slavil svůj triumf před čtyřmi lety, kdy zvedl nad hlavou trojnásobek své váhy.

Tentokrát se 24letý silák s klukovskou tváří místo oslav jen donekonečna omlouval: „Kim Čong-il bude navždy moji inspirací a je mi moc líto, že jsem nemohl svůj dluh splatit zlatou medailí.“

Světový rekordman v nadhozu i trhu proto v dalších letech hodlá pořádně zabrat, aby mohl zbožštělého vůdce, který zemřel v roce 2011, znovu potěšit.

Což v jeho případě znamená jediné: „Musím vyhrát zlato na všech šampionátech a soutěžích, které se budou konat až do Tokia 2020.“

Snad znovu neklopýtne. Další porážku by si už neodpustil.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze