Ještě před třemi měsíci o téměř totožném týmu kouč básnil, jak překypuje energií a sebevědomím. Tehdy hráči vytěžili stříbro na mistrovství Evropy do 21 let, teď se chystají na další svátek. "Počkejte, ono to přijde, jen co přistaneme v Austrálii. Přestaneme myslet na všechno okolo, bude pro nás existovat jedině fotbal," slibuje Roman Týce, kapitán reprezentace. Fotbalisté zatím kmitají mezi tréninky, zařizováním, balením, oficiálním fotografováním a odpočinkem. Zatím zažívají dost hektické chvíle.
"Pořád něco vyřizuju. Třeba včera jsem čekal na celním úřadě," dokládal záložník Marek Jankulovski. Až se vrátí z olympiády, potřebuje mít v ruce vyřízené pracovní povolení, aby mohl odjet i s rodinou do Itálie, kde hraje. Gólman Chvalovský přemýšlí, kdy zajede domů pro rodný list, který kvůli olympiádě musí předložit každý z hráčů. Další brankář Drobný zase nafasoval příliš těsnou vycházkovou bundu, potřeboval by ji vyměnit. V olympijské výbavě chybějí společenské kraťasy, obránci Lengyelovi nesedí pásek ke kalhotám, ostatní si zkoušejí šedivé klobouky, zda jim pasují.
Když někomu oblečení nepadne, jede se pro nový kus do olympijského skladu v pražských Holešovicích. Kdekomu se zdá, že v mužstvu chybí pravá olympijská atmosféra, jako by vládla roztěkanost. Hráči říkají, že to přejde - pár tréninků, k tomu přípravný zápas, a ono se to nějak spraví... Opravdu je to tak jednoduché? Párkrát vyběhnout společně na trávník, zahrát si dnes ráno proti Neratovicím a večer odletět v "medailové" náladě? "Ale ne, na správnou atmosféru neexistuje žádná kuchařka, žádný recept," tvrdí trenér Brückner. "To se do vás dostane samovolně, navodí se bez psychologa, bez příruček. Věřte mi, mám padesátiletou praxi, fotbal musí mít správné klima, bez toho to nejde."
Mužstvo se v pražském hotelu Coubertin sešlo v pondělí, trenér vypadal nakvašeně, protože ještě před pár dny musel téměř prosit o každého z nominovaných, hráči byli bez velkého nadšení. A včera? To už byl slyšet od oběda řehot. Spoluhráči si právě dobírali Šimáka z Hannoveru. "Hele, tebe vyhodili ze školy, a nám vyprávíš, jak se perfektně učíš německy." Po obědě kráčeli hráči spokojeně na kafe, jak to obvykle dělávali také před třemi měsíci na juniorském Euru. "Známe se tři roky, nemělo by nás nic rozházet. Znovu chytíme tu správnou atmosféru," tvrdí kapitán Týce.