Přitom ten čas 44,91 sekundy by opravdu znamenal šanci bojovat o medaili.
Ale mohlo to být i horší, přece jenom je to druhý čas mé sezony.
Byla šance na finále větší s takovým rozlosováním?
Přišlo mi nejlehčí ze všech tří běhů, ale samozřejmě jsem věděl, že to jednoduché nebude. A nebylo. Prostě jsem ten závod nezvládl, napálil jsem až moc první stovku a v cíli mi došly síly. Asi jsem měl jít volněji, jenže po rozběhu do mě všichni hučeli, že jsem šel až moc volně. A pak jsem takto chyboval.
Dá se vůbec na stadionu, kde řve osmdesát tisíc diváků, běžet volně?
Určitě, i když všichni tady fandí opravdu poctivě. Ale já jsem to dneska nezvládl. Takový je život.
Aspoň jste jeden z nemnoha bělochů, kteří se prosazují mezi atlety tmavé pleti.
Vždycky se může najít běloch, kterým jim bude konkurovat. Třeba jako Lemaitre. Jsou mezi námi výjimeční běžci, tak já teď budu doufat, že jsem to i já a že jim v příštích letech budu zatápět pod kotlem.
V Londýně můžete startovat i na dvoustovce. Budete?
Jsem tam přihlášený, ale nepůjdu ji. Síly bych na ni asi měl, ale nechce se mi.
Cože? Ani trenér vás nedonutí?
Mám sice možnost startovat, ale já mám svoji hlavu. I kdyby mě trenér nutil, mohl bych si ji postavit. Ale myslím si, že to nechá čistě na mně.
Kdo podle vás vyhraje finále stovky?
Neviděl jsem pořádně semifinále, takže nemůžu říct. Přál bych to Asafovi Powellovi, ale asi to zase vypadá na Bolta.
Co si teď dopřejete?
Hlavně kvalitní spánek.
