Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pátek 18. srpna 2017 Helena

Štafeta se činila, ale trenér o vlasy nepřijde

17 2002
Salt Lake City - (Od zvláštního zpravodaje iDNES) - Umístit se o jednu příčku výš, tým běžců na lyžích by se na olympijských hrách v Salt Lake City změnil k nepoznání. Pokud by totiž Češi ve štafetě na 4x10 kilometrů obsadili šestou pozici, jejich vlasové pokrývky by se změnily podle barev jednotlivých úseků, tedy například nazeleno, a reprezentační kouč Miroslav Petrásek by šel dohola. "Vsadili jsme se s klukama. A já do barvy nemohl, nepustili by mě domů," vysvětloval s úsměvem trenér.Zpravodajství ze závoduPoslechněte si audio

Měl důvod k spokojenosti, české kvarteto odčinilo loňský propadák na MS v Lahti, kde skončilo předposlední, čtrnácté. A srovnání s patnáctou příčkou z předchozích ZOH v Naganu rovněž vyznívá více než pozitivně.

Na prvním úseku si vedl statečně Martin Koukal, který Jiřímu Magálovi předával jako sedmý, i když zpočátku se do první desítky nemohl prodrat. "Startoval jsem z druhé řady, takže se dalo dost špatně předjíždět," podotkl.

Snažil se jet ekonomicky, protože na nevyzpytatelných tratích v Soldier Hollow mohl dopadnout všelijak. "Dokonce jsme pak ještě sjížděli skupinu nejlepších, ale v posledním kopci jsem měl trošku krizi a ztráta se zase natáhla," popisoval Koukal.

Sedmá příčka ho příjemně naladila a případné šesté místo by nazval superúspěchem. "Štafety jsou tu silné a nesmírně vyrovnané. A takzvaně držácké státy typu severní Korey nebo Turecka kvarteta nepostavily, takže nás nečekala žádná železná jistota, že někoho porazíme," usmíval se Koukal, jenž už se těší na úterní sprint, v němž pomýšlí hodně vysoko.

Jiří Magál na druhé klasické části v celkovém pořadí klesl na deváté místo. "Nechci se vymlouvat na lyže, ale v pasážích, v níž svítilo sluníčko, se mi docela smekaly," poznamenal muž, který měl původně nastoupit v bruslení. "Po závodech, které jsem tady odjel, jsme se s trenérem dohodli, že by bylo vhodnější zkusit klasiku," doplnil Magál.

Naděje české štafety výrazně oživil Lukáš Bauer. Na svém úseku dosáhl nerychlejšího času ze všech startujících, najel bezmála minutu a přiblížil se nadosah Rakušanům, Američanům a Rusům, kteří se nakonec utkali o čtvrtou příčku.

"Ze začátku jsem nevěřil, že bychom skupinu před námi mohli stáhnout," vyprávěl Bauer, který po pěti kilometrech unikl Francouzi Vittozovi. "Snažil jsem se mu ujet, aby měl Michlík za sebou co největší prostor," podotkl.

Finišman Petr Michl sice nástup svých soupeřů nazachytil, ale nikoho už před sebe nepustil, navíc si vychutnal odpadnuvšího Estonce a do cíle dorazil sedmý. "Bohužel se mi nepodařilo sjet skupinu přede mnou a tak jsem musel bojovat sám. Ale jinak spokojenost," pravil.

Bauer, tahoun českého týmu, byl v cíli sám překvapený, jak dobře se mu běželo, ale jedna věc ho trápila. "Na moje nové internetové stránky už nechodí tolik vzkazů, jako dřív. Hrozně jimi teď žiju, jsou jako moje dítě," usmívala se česká jednička v běhu na lyžích. Kromě pozitivních dopisů dostal i pár horších.

"Když jsem skončil sedmý, tak psali, proč jsem nezískal medaili. Měl si sebou hnout, ty kůže lína," citoval Lukáš Bauer, ale vrásky si z toho nedělal. "Tomu se můžu jenom zasmát."

Těsně před cílovou rovinkou se italský závodník Zorzi stále veze za Alsgaardem. Ten ho udolal až ve finiši.

Norský lyžař Alsgaard předstihl v cílové rovince Itala Zorziho, který se celý desetikilometrový úsek vyvezl za ním. Proto měl Alsgaard opravdu důvod k radosti...

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze