Šťastné čínské osmy mají pomoci

Když byl "celý svět" před měsícem u vytržení, že je právě 7. července, tedy 07. 07. 07, a tudíž velmi šťastné datum, Číňané se jen shovívavě usmívali. O číslech a štěstí vědí své. A co o nich vlastně vědí, poznáme za 365 dnů. Na den přesně za rok začne pro Čínu největší událost počátku tohoto století.

Budou zahájeny olympijské hry v Pekingu a stane se tak v den s datem 8. 8. 2008, tedy – aby to vypadalo ještě lépe – 08. 08. 08.

A aby bylo té záplavy osmiček ještě víc, olympijský plamen vyšlehne večer v 8 hodin 8 minut a 8 sekund. Přesně.

Pohled na datum zahájení a na časové detaily logicky vyvolá otázku: Co to je s těmi osmičkami, není jich nějak moc? A proč tam vlastně jsou?

O osmičkách rozhodl oficiální pořadatel – čínský olympijský výbor, ale je jasné, že zásadní rozhodnutí tohoto formátu padlo v nejvyšším vedení Čínské lidové republiky.

Že by komunisté byli tak pověrčiví?Ano, jsou. Nehledejme za volbou dne a času zahájení jen nějakou osobní zálibu prezidenta Chu Ťin-tchaa nebo premiéra Wen Ťia-paa v tomto konkrétním čísle. Ani nečekejme, že o tom konzultovali s věštci nebo astrology. Oni to nemají zapotřebí – je to jednoduše v nich.

Číňané ve všech zemích čínského světa mají svou vlastní filozofii, tradice děděné po stovky generací. Tento specificky čínský společenskopsychologicko-filozofický názor na život a také na věci "nadskutečné" či "neskutečné" přežil i takový šok, jakým byla neblahá kulturní revoluce, která se je snažila vymazat z paměti národa.

OLYMPIJSKÁ POVĚRČIVOST

Přesně za rok, 8. 8. 2008, začne večer v 8 hodin 8 minut a 8 vteřin letní olympiáda v Pekingu. Proč ta záplava osmiček? Protože je to šťastné čínské číslo. Když je to nutné, někdy ho rádi využijí i komunističtí politici. Je to hluboko v nich. A Číně na olympiádě hodně záleží, protože chce potvrdit svůj vzestup v moderním světě.

Jak pomáhá osmička

Osmička se v Číně interpretuje jako štěstí, bohatství, jeho hromadění, ale také jako úspěch. Čínská posedlost a často i zaslepenost magií čísel nezná hranic. Získat telefonní číslo s co nejvíce osmičkami je jednoduše terno. A vydražit espézetku nejmíň s jednou osmičkou také není laciné, někdy to přijde i na miliony.

Způsobila to želva

Šťastná a nešťastná čísla dodala Číňanům podle legendy želva, která se vynořila z vln řeky Ló. Na krunýři měla číslice 1 až 9. Lze je zachytit v číselné mřížce: část z ní jsou čísla pozitivní, část negativní. Osmička je nejlepší, nejsmůlovatější je čtyřka.

Olympijské ambice

Čína, která usiluje o status supervelmoci, se chce při olympiádě příští rok představit jako země schopná konkurovat nejrozvinutějším státům. I za pomoci šťastného čísla 8.

Přežily i osmičky. Racionalistickým či osvícenským západním pohledem jde o pouhou pověru a bludy, ale takovému názoru se Číňané většinou jen pousmějí. Vědí opravdu svoje.

Čísla nám pomůžou

A čísla mají pomoci i teď: pro Čínu je olympiáda nejen velkým sportovním zápolením, ale, a to hlavně, se jejím uspořádáním Číňané dostávají na úroveň nejschopnějších zemí světa. Je to pro ně výjimečná příležitost vyhojit v hloubi čínské duše tu ještě ne zcela stoprocentně zacelenou jizvu ponížení Číny světovými mocnostmi v 19. a na počátku 20. století.

Navíc Čína usiluje o to, stát se supervelmocí, a tak olympiáda prostě musí být úspěchem. A tomu bude muset napomoci i číselná symbolika. Jak? To vědí Číňané přesně už více než čtyři tisíce let.

Tehdy se podle legendy vynořila z vln řeky teorie čísel Ló-šu. Nebyla to vlastně teorie, ale želva, která měla na krunýři číslice 1 až 9 sestavené do čtvercové mřížky. Část z nich jsou čísla kladná, nikoliv však matematicky, nýbrž psychologicky. Ta druhá část je záporná, nepříznivá. Pokud už tušíte, že tou nejpříznivější číslicí je právě ona osmička, trefili jste to přesně.

Osmička se interpretuje jako štěstí, bohatství, jeho hromadění, ale také jako úspěch. Číňan, pro kterého je magie čísel takřka druhým jazykem, bude tu zahajovací číslovku 8. 8. 08. 8. 08. 8 číst jako "dvojité trojštěstí, trojúspěch".

Čínská posedlost a často i zaslepenost magií čísel nezná hranic. Získat telefonní číslo s co nejvíce osmičkami je jednoduše terno.

A vydražit espézetku nejmíň s jednou osmičkou také není laciné. Vydražovací částky na hongkongské SPZ s dvěma či třemi osmičkami jdou do milionů. Každý, kdo s osmičkou na SPZ jezdí, vzbuzuje úctu – všichni vědí, že takové číslo ho stálo opravdu velké peníze.

Americká obec Monterey Park v Kalifornii má jako obec i jako okres – jako jediná v USA – většinu obyvatel Asijců, hlavně Číňanů. Proč se tam stěhovali? Telefonická předvolba obce byla celá desetiletí 818!

Osmička je sedmička

Osmička dokázala přežít i velkého Maa. Mao Ce-tung se snažil všechny pověry včetně magie čísel vymýtit. Nezdařilo se. Síla čísel převládá hlavně u venkovského obyvatelstva, ale ani města nezůstávají pozadu. I v jihočínském Kantonu se vydražují poznávací značky vozidel s osmičkami, a výsledné sumy už dokonce převyšují sousední "kapitalistický" Hongkong.

Takže této číselné pověře se dnes vede stejně dobře jako v dobách císařských dynastií. To, že posedlost čísly a hlavně osmičkou lze aplikovat i v racionálním smyslu v technickém oboru, lze doložit v Tchaj-peji, hlavním městě té "jiné Číny".

Od roku 2004 tam stojí stále ještě nejvyšší budova světa "Taj-pej 101". Měří 508 m, hlavní věžová část ve stylizovaném tvaru stvolu bambusu má osm modulů, každý s osmi patry. Jako stabilizátor stavby proti otřesům častých zemětřesení slouží ocelová koule 800 tun těžká, visící na speciální konstrukci nad 88. patrem.

Úspěchu stavby bylo nechtěně a neplánovaně obětováno osm lidských životů (v první fázi stavby strhalo dosti silné zemětřesení velké části lešení, které zabilo nebo těžce zranilo osm dělníků).

A pozor na čtyřku!

Kde se to v těch Číňanech bere? Timothy Green, americký učitel čínštiny, říká, že posedlost magií čísel je v čínské mysli hned na druhém místě – těsně za jídlem.

Ale tajemství posedlosti osmičkou nehledejte v nějaké matematické šarádě. Za osmičkovou vášeň může čínská záliba v homonymech, slovech stejně či podobně znějících. Lze to doložit u všech devíti čísel původního vzorce Ló-šu. Výslovnost osmičky je velice, ale velice podobná výslovnosti slova, které znamená štěstí, bohatství, úspěch.

U každé číslice takhle najdete něco, co z ní dělá oblíbence, nebo zdroj obav. Když jsem se jednou neohlášen v hongkongském hotelu domáhal ubytování, řekli mi, že je u nich plno. Potom ale hotelový recepční pravil trochu nejistým hlasem a s tváří plnou pochyb, že by měl ještě jeden pokoj – stočtyřku, špitl, jestli bych to risknul.

Čtyřka je totiž v čínské numerologii doslovným protipólem osmičky, vyslovuje se zcela identicky se slovem "smrt". Žádný Číňan do takového pokoje nepůjde. Konečně jsem se tehdy ubytoval. Měl jsem vlastně štěstí, protože jsem klidně mohl zajít do jiných hotelů, kde čtvrté patro a pokoje s číslem čtyři pro jistotu vůbec neexistují, a nedopadnout tak dobře.

Že by magie čísel ovládala úplně všechny Číňany, nelze tvrdit. Je i hodně těch, kdo tomu nevěří, a nemusí to být racionální či technicky orientované typy.

Žao Šu, předseda sdružení čínského lidového umění a literatury, říká, že poblouznění nadpřirozenou silou čísel, hlavně u SPZ, je deformací tradiční čínské kultury. "Lidé jsou povrchní, neučí se o tradiční kultuře a to, co slyší, nesprávně interpretují. Úspěchu přece nelze dosáhnout zakoupením čísla osm."

Malá slabina dne zahájení

Zahájení pekingské olympiády je kalkulováno podle západního, gregoriánského kalendáře platného na zeměkouli "teprve" od roku 1582, který je oproti starým čínským tradicím včetně počítání let v Číně podstatně novotou. Koneckonců, začal tam platit až v roce 1912.

Pokud mě tabulky mých archivních dat neklamou, bude olympiáda – spočítáno "přesně po čínsku" – zahájena 8. dne 7. lunárního měsíce roku 4705, roku zemské Krysy. S ohledem na moderní čínské dějiny lze ten rok též předefinovat jako rok 97 čínské republikánské éry. Ale co teď s celým tím osmičkovým tyjátrem?

O zahřívacím skopovém a jiných pověrách Číny

Skopové na zázvoru si teď uprostřed léta nemůžeš dát, rozhodně ne, vždyť je zdraví škodlivé, říká mi čínský kamarád Kai-wen při objednávání jídla. Škodlivé? Ale kdepak, to je jen klasická čínská víra ve věci, které nám cizincům zůstávají skryté.

Potraviny se dělí na "zahřívací" a "ochlazující" (obojí má ještě několik podskupin). Pravidla podrobně znají většinou jen lékaři-bylinkáři, ale slyšel jsem je i od několika normálních strávníků. Skopové patří mezi "silně zahřívací" a zázvor mezi "zahřívací". Víru k uchovávání zdraví musím teď respektovat i já.

V Číně rychle pochopíte, že i stolování samotné může být protkáno systémem pověr o štěstí a smůle: váš osud může ovlivnit třeba i to, co a jak je na stole položeno. Nebo co a jak používáte.

Číňané žijí, kromě prozaických záležitostí všedního dne, ve svém vlastním světě. Je to dáno jednak jejich zvláštním jazykem, zcela odlišným od západních, jednak jejich písmem. Je za tím i jiná mentalita, často i jiná logika věcí a událostí. A je to dáno i jejich odlišným vnímáním věcí těžko uvěřitelných a změřitelných, stejně jako respektem k tradicím. Žijí v 5000 let dlouhé národní kontinuitě života u sebe a pro sebe.

Poradí vám dřívka s čísly

Na začátku jejich věr a pověr je zřejmě nejstarší náboženství Číny – taoismus s principem "jinu a jangu". Je to počátek čínského myšlení a uvažování, nejen nábožensko-filozofického.

Taoismus ovlivnil jak čínskou astrologii a numerologii, magii čísel, tak dnes dobře známé učení o praktické poloze věcí Feng-šuej a také kung-fu a tai-či. A nakonec ovlivnil i umění, hlavně výtvarné. Tak, jak se Feng-šuej zabývá působením zemského magnetismu na zem a lidské příbytky, tak se jeho obdoba, akupunktura, zabývá týmž zemským magnetismem – spíš jeho průtokem – v lidském těle.

Staré čínské víry zahrnují i lékařskou diagnózu – čtením z tváře a pozorováním lidského tepu na šesti bodech pacientových zápěstí. Ale tato "víra" je dnes dosti běžnou součástí čínského lékařství.

Tvář slouží i věštcům, kteří předvídají budoucnost právě z ní, jiní totéž vyčtou z ruky. Jejich schopnost dokonalé "diagnózy" vaší povahy a schopností vás může až vyděsit: při prvním setkání z vás o vás vyčtou i to, co jste o sobě nikomu nikdy neřekli.

Řada Číňanů se chodí do malých chrámů přeptat na štěstí a konzultovat důležitá osobní rozhodnutí. Je těžko rozeznat, zda jsou to chrámky buddhistické, nebo taoistické, v každém případě jsou však "všelidové".

S úsměvnou nadsázkou řečeno: o tom, zda máte poslat syna studovat kosmickou technologii, nebo jaderné inženýrství, může rozhodnout natřásání bambusové nádoby, z níž vypadávají dlouhá dřívka s čísly, která se pak interpretují podle "posvátných knih".

Jindy se před oltářem hází dvojice zakulacených červených kostek a výsledek se určí součtem stran, které padly.

Čínské pověry směřují hlavně k tomu, aby měl člověk co nejvíc štěstí a co nejmíň smůly. Praktikování věr a pověr v posledních 50 letech citelně ubylo. V Číně samé vlivem politického režimu, v zemích vnějšího "čínského světa" (například Tchaj-wan, ale i území jako Hongkong a Macao, která se po dlouhých letech západní kolonizace vrátila pod správu Číny, nebo státy s většinou čínsky mluvícího obyvatelstva, jako je Singapur) zase vlivem westernizace a zvyšujícího se vzdělání širokých vrstev.

Pořád však přetrvává. Ne každý Číňan je zběhlý v detailech všech věr a pověr, záleží na rodinných tradicích, společenském a pracovním prostředí a na vzdělání. A třeba i na tom, zda jsou politicky stravitelné.

Ne všechny pověry lze brát vážně a z hlediska státu je podporovat, ale ty, které napomohou celonárodní náladě a proolympijskému nadšení, mají teď určitě zelenou. To je přesně případ "olympijské osmičky".

08.08.08. Šťastné čínské osmičky, které mají pomoci OH v Pekingu.