Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 19. srpna 2017 Ludvík

Štěpánek před startem hledal pas, medailisté spěchají domů

Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek | foto: Reuters

15 2008
Peking (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Maximální koncentrace večer před závodem? Na to zapomeňte. Vodní slalomáři Jaroslav Volf s Ondřejem Štěpánkem věnovali včerejší večer balení zavazadel a přípravám na cestu domů. Přesto byli na finálovou jízdu deblkanoí nachystáni skvěle a vybojovali stříbrnou medaili.
Doporučujeme

Na olympiádu se dlouho chystali, v Číně trénovali několik týdnů a ono najednou bylo všechno jinak.

Závod jim neobvykle do dvou dnů rozdělila bouřka. Semifinálovou jízdu absolvovali v hustém dešti, finále se jelo pod modrým nebem ve žhavém slunečním žáru. Večer se balili na cestu, ráno odeslali tašky k úschově do Českého olympijského domu a vyrazili na kanál.

"Je to hodně neobvyklé, čekat čtyřiadvacet hodin na druhou jízdu," říkal Ondřej Štěpánek. "Po obědě jsem si bral banány, abych měl co jíst mezi jízdami, než mi došlo, že jedu jenom jednu," dodal. "Nevím, co bylo horší, jestli čekat v Aténách v cíli, až nás něčí chyba posune ze čtvrtého místa na třetí, nebo teď, kdy to bylo celé nestandardní," přemýšlí Jaroslav Volf.

Po semifinále byli deblkanoisté třetí, finálové zaváhání německé dvojice Michel - Piersig je posunulo o místo dopředu.

Jak se vám mezi jízdami spalo?
Volf:
Docela dobře, Standa Ježek mě vzbudil asi ve čtyři ráno, když se vracel z tahu. Pak jsem díku bohu ještě usnul.
Štěpánek: Já jsem byl vzhůru už v šest, protože Vávra Hradílek strašně chrápal.

. štěpánek

Balil jsem až včera a nechal jsem se rozptýlit spoustou hloupostí. Cestou na kanál jsem pak najednou zjistil, že nevím, kde mám pas

Na co jste mysleli po dojezdu do cíle?
V: Byl jsem šťastný, že se nám povedla druhá čistá jízda. Letos se nám to většinou moc nedařilo, takže už to pro nás byla malá výhra. Nebylo to úplně excelentní, ale na to, jak je to vypjatý závod, jsme podali poctivý výkon. Věděl jsem, že máme medaili, a tak jsem už nic neřešil.

Stíhali jste balit?
V:
Většinu věcí jsem měl zabalenou už předevčírem.
Š: Balil jsem až včera a nechal jsem se rozptýlit spoustou hloupostí. Cestou na kanál jsem pak najednou zjistil, že nevím, kde mám pas. U sebe jsem ho neměl, a tak jsem musel volat do českého domu a poprosit, aby mi prohledali batoh. Naštěstí to dobře dopadlo.

Co vás čeká po závodě?
V:
Akce kulový blesk. Doteď to byla nuda, pořádný závod s časem nám teprve začíná. Musíme zabalit zbytek věcí, čeká nás dopingová kontrola, pak jedeme na skok do českého domu. Dvě hodiny před půlnočním odletem už musíme být na letišti.

Kde jste ztratili šanci na zlato?
Š:
Na to je moc brzo, to bychom museli prostudovat na videu celou jízdu a porovnat ji se soupeři. Já jsem ale spokojen i s druhým místem.
V: Časem se na to podíváme, ale teď to nemá cenu řešit. Možná to zhodnotíme na začátku další sezony.

Co říkáte na výpadek Němců, kteří neudrželi první místo ze semifinále?
Š:
Abych řekl pravdu, tak jsem to čekal. Když jsem byl na své první olympiádě, tak jsem byl taky hodně nervózní a nemohl jsem skoro nic pozřít k jídlu. Nemyslím to škodolibě, ale čekal jsem, že se z toho Němci podělají, protože ten tlak je obrovský.

Z olympiád máte páté, třetí a druhé místo, budete v Londýně zlatí?
V:
Musíme se s Hochšíkama (slovenští bratři Hochschornerové, trojnásobní vítězové) domluvit, jak to v tom Londýně zamýšlí.

Vy do příští olympiády spolu vydržíte?
Š:
Já myslím, že bychom to do Londýna ještě vydržet mohli.

Jak dlouho teď nechcete vidět pádlo?
Š:
Za čtrnáct dní máme mistrovství republiky, tak až před ním.
V: Týden do lodě nesedneme, ale před závodem se půjdeme svézt, aby to nevypadalo, jako že olympijská medaile byla náhoda.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze