Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 16. srpna 2017 Jáchym

Střelecká detektivka, to byl souboj s časem

Na snímek s Kateřinou Emmons čekal fotoreportér MF DNES Michal Sváček na olympijských hrách v Pekingu zhruba hodinu. - Kateřina Emmons na olympjiské střelnici, kde vybojovala stříbro v závodu ze sportovní malorážky. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

15 2008
Peking (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Připadám si, jako když čtu detektivku, jejíž konec se blíží, a já chci zaručeně vědět, jak to dopadne. Zkrátka: ať mi nikdo netvrdí, že střelba je nudná. Sedím v hledišti pekingské kvalifikační střelnice, kousek pode mnou je Kateřina Emmons.

A já sleduju její závod se sebou, ostatními a hlavně časem, který po vteřinách ukrajují hodiny na zdi.

"Tak dělej, pospěš, to nemůžeš stihnout," říkám si v duchu.

Na výsledkové obrazovce nad jejím místem svítí děsná čísla. Osm, devět, osm, devět, devět, devět... Pro perfekcionistku velká bída.

Naštěstí jde jen o nástřel druhé části závodu na 3x20 ran ze sportovní malorážky, tedy střelbu vestoje. Ale co to má, proboha, znamenat? A hlavně, kolik času jím chce Kateřina ještě strávit?

Snad všechny ostatní střelkyně už pálí směrem terč v rámci závodu. Jen Kateřina ne. Dívám se, jak se tváří sklesle, jak naslouchá manželovi, prochází se.

A pak má už jen 55 minut na zbylých 40 ran, přestavění stanoviště a ještě jeden nástřel.

Jímá mě děs.

Táta Petr, s vlasy obarvenými trikolorou a českými nálepkami na lýtkách, tu přechází jako lev v kleci.

"To mi bylo nejhůř. Nejdřív jsem pobíhal, chtěl jí vynadat, ale pak už jsem si šel za ní v klidu sednout."

Taky sedím a čekám, kdy bude Kateřina zase střílet. Uhýbám nohama z uličky Číňanům, kteří se po vlnách valí do haly. Je tu jejich favoritka Tu Li. Rozčiluje mě, že diváci mluví, zvoní jim mobily.

Koukněte na tu ceduli před vámi: "Ticho, prosím." Tohle přece není fér. Tu Li dostřílí, vede, hala vybuchne, lidé se okamžitě zvedají. Nápisy nenápisy.

. Olympijský deník


Zvláštní zpravodajka MF DNES
Barbora Žehanová píše z Pekingu

Kateřině hluk nevadí. Mezitím nasadila tempo, jež ji doveze až do finále. Zakaboněný výraz střídá úsměv, nervózní táta teď pumpuje zaťatou pěstí.

Tohle je splněný plán.

A dál? Detektivka spěje k rozuzlení. Střelkyně mají 75 vteřin na ránu. A Emmons zase čeká. Pokaždé. Střílí poslední, stoupá pořadím, poslední ranou si zajistí druhé místo.

Vím něco, co ona ještě ne. Že má stříbro.

Pak v ruce žmoulá medaili vedle první Tu Li. "Přeju jí to, holka si to zaslouží. Měla být dvakrát na stupních, tak byla aspoň jednou. Jsem za ni opravdu ráda," říká Emmons.

A já jsem ráda za Emmons.







Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek
Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek

Pohon, světla, automatické houpání a ohřívač stravy vám usnadní každý výlet.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze