Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Sobota 19. srpna 2017 Ludvík

Stříbrný atlet dvakrát ztrácel víru

28 2000
S y d n e y (Od zvláštního zpravodaje iDNES) - "Stovka nebyla bohužel nejrychlejší, dálka se také nepovedla, v kouli jsem předvedl svůj standard, výška byla super, se čtvrtkou jsem spokojen, překážky se mi v dešti a protivětru běžely fantasticky, disk jsem hodně pokazil, na tyč jsem byl dobře nahecovaný, oštěpem jsem hodil absolutní minimum, které jsem musel dát, abych se udržel ve hře o medaili, patnáctistovka byla nadprůměrná, v závěru jsem ze sebe vydal úplně všechno."
Takový byl olympijský desetiboj očima stříbrného medailisty Romana Šebrleho
Úspěšný reprezentant bude zítra od 9 hodin odpovídat na otázky čtenářů iDNES v on-line rozhovoru

Olympijský desetiboj byl závodem plným zvratů, překvapivých výsledků, a také sporných verdiktů. Roman Šebrle se mohl dvakrát cítit okradený, dvakrát už sám nad sebou pomalu lámal hůl, ale nakonec se ze všeho dostal a v dramatickém finále závěrečného běhu na 1500 metrů si zajistil konečné druhé místo.

"Byl to závod nahoru dolů. Po dálce jsem přestával věřit, ale že to byl olympijský závod, tak jse se vyhecoval a šel do toho dál," říká. Cítil totiž formu a chtěl ji prodat. "Čtvrtka mi zase zvedla sebevědomí a po překážkách to bylo ještě lepší, jenže disk mě znovu srazil dolů. To už jsem opět přestával věřit," dostává se Šebrle ke druhému kritickému momentu. Vysvobodily však kolapsy soupeřů, díky nimž se bodové odstupy zase zmenšily. "Navíc se protrhala oblačnost, začalo krásně svítit sluníčko, foukat nám do zad, což bylo pro skok o tyči to nejleší, co jsem si mohl přát."

Oba momenty, kdy byl pětadvacetiletý atlet pražské Dukly dole, jsou spojeny s rozpornými výroky rozhodčích. V obou případech jej více rozladily vlastní výkony, přesto mu v hlavě hlodá pochybnost, že při spravedlivějším rozhodování mohl být olympijským vítězem. "Třeba se ještě dočkám, že jury ještě rozhodnutí změní," tajně doufá.

Ve středeční dálce dlouze diskutoval s rozhodčími, kterým se snažil vysvětlit, že mu měří cizí stopu. "Prý jsem písek rozhrnul trenýrkami, ale i tak mi dali značku o pět centimetrů dál," tvrdí Šebrle. Příště už bude raději skákat v elastické kombinéze.

Větší drama nastalo při hodu diskem. Český reprezentant šel s první skupinou, která házela po desáté hodině dopoledne. "Teprve nám vysychal kruh, měnil jsem boty, ale nebylo to nic platné. Hodil jsem 44,39, tedy o tři metry méně než dávám v tréninku. Zbytečně jsem ztratil šedesát bodů," přiznává. Vypadalo to na pořádný propad ve výsledkové listině, a tak se Roman rychle ztratil do odpočívárny a brzy usnul. "Propadl jsem skepsi."

O mizerných pokusech Němce Busemanna a trápení Estonce Noola mu běželi referovat masér Křížek s doktorem Barnou. "Zasmál se tomu, co se všechno může v desetiboji stát, jak je to nevyzpitatelná disciplína. Nenapadlo mě, že by to mohlo Noolovi projít. Všichni mi říkali, že viděli přešlap a že navíc Erki vyběhl z kruhu dříve, než disk dopadl na zem, což se nesmí."

Bezprostředně po diskařské části desetiboje měl Nool ve výsledkové listině tři neplatné pokusy. Dvakrát zasáhl ohradu kolem odhoziště, napotřetí přišel onen sporný pokus. Než však začal odpolední program, Estonec byl zpět ve hře. Jury totiž jeho pokus dodatečně uznala.

Desetibojaři, kteří se mezitím už začali rozcvičovat v tyčkařském sektoru, už tuto zprávu nezaregistrovali. "I tak jsem byl pořádně vyhecovaný. Věděl jsem, že neskáču jenom za sebe, ale za všechny lidi, co mi drží palce. To vědomí mi pomohlo zbavit se nervozity a podat dobrý výkon."

Po tyči byl rodák z Lanškrouna, který začínal sportovat jako fotbalista a k atletice přesedlal až v osmnácti letech, na třetím místě, a to si udržel i v předposlední disciplíně v hodu oštěpem.

Konečné rozuzlení měl přinést běh na 1500 metrů. Vedl Američan Huffins, na něhož Šebrle ztrácel v přepočtu 9 vteřin, druhý byl Nool (6 vteřin), čtvrtý Brit Macey potřeboval na bronz utéci českému reprezentantovi o 21 vteřin. Nool a Macey jsou vyhlášenými běžci, Huffins nikoliv.

"Před startem patnáctistovky jsem myslel i na zlatou medaili, ale brzy jsem poznal, že to není reálné. Nool běžel moc rychle, a tak jsem se snažil držel s Maceym. Věděl jsem, že když to vydržím, tak setřesu i Huffinse," prozrazuje své taktické plány.

Jejich realizace však byla hodně náročná. "Šel jsem naprosto do mrtva, nikomu bych nepřál těch posledních dvě stě metrů," říká Šebrle, který musel hodně zabrat, aby neztratil kontakt s Angličanem. Ve finiši dokonce předhonil i Noola, hned za čárou padl na zem a dlouho se ani nepohnul. "Věděl jsem, že mám medaili," vybavuje si.

Vyčerpání však nebylo tak zlé, aby si na zemi neohlídal dobrý výhled na světelnou tabuli. "Z té jsem se dozvěděl, že mám stříbro. Jsem hrozně šťastný, že se to podařilo."

Medaili převezme Roman Šebrle v pátek během večerních atletických soutěží. Ještě předtím vám bude přímo z Olympijského stadionu odpovídat v on-line rozhovoru. K počítači si sedne v době, kdy v Česku bude devět hodin ráno.

Desetibojař Roman Šebrle vyzývá diváky, aby jej povzbudili při hodu oštěpem







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze