Lidem jako by se tu na chvíli zastavil svět. Jako by ani nesměli mluvit o ničem jiném. V hospůdkách, školách i obchodech, všude probíraji Aleše Valentu.
Když kupujete noviny, když obědváte, když místní míjíte na ulici, stále o něm slyšíte. "Každý, kdo vleze dovnitř, o něm začne," tvrdí paní Blanka, prodavačka spodního prádla, která do Šumperka dojíždí. "Já sama jsem do olympiády žádného Valentu neznala," přizná. Od lidí také neslyšela slova údivu, ale spíš povzdechy. "Říkají, že když nebyl slavný, pány z radnice nazajímal. A teď se k němu najednou všichni hlásí."
Z velké dálky září dvě slečny, které procházejí kolem. "Už se těšíme, jsme na Aleše pyšné. Přijdeme radši dřív, abychom měli dobré místo a mohli si zajít pro podpis." Nakonec nebylo kam spěchat. Už v půl čtvrté se na náměstí začali scházet první fanoušci. Děti si nesly památníky, starší národní vlajku přes ramena, mnohé dívky měly na čele napsáno Aleš a na tváři vymalovanou českou trikolóru.
Při chladném a deštivém večeru se sedělo třeba i na střechách a v oknech. Netrpělivě se čekalo na pátou hodinu a před radnicí byly odhadem už čtyři tisíce lidí. Pak ale vystoupil moderátor a přítomní začali pískat: "Mám dvě zprávy. Ta dobrá je, že Aleš přijede, ta špatná, že než o hodinu později. Zdržely ho technické problémy." Alespoň přestalo pršet.
Vystoupila taneční skupina a na velkém plátně se zatím promítal Valentův bájný olympijský skok: trojité salto s pěti vruty. Samozřejmě s připomenutím: Tohle ještě nikdy nikdo nedokázal. Čtvrt hodiny před šestou měla ze Šumperka živý vstup Česká televize. Kvůli zpoždění nemohla přenášet rozhovor se zlatým akrobatem, a tak mluvil starosta.
Fanoušci už byli nedočkaví. "My chceme Aleše," vykřikovali. Trochu je uklidnilo, když z reproduktorů slyšeli: "Moravská Třebová, Mohelnice, kraj Šumperka..." Jejich hrdina se blížil. Ve čtvrt na sedm konečně vylezl na pódium a zamával zlatou medailí. Takový řev v Šumperku určitě ještě nebyl.
"Ani nevím, co bych říkal," byla Valentova první slova. Pak dodal: "Díky, že jste tady, jste vážně super." Skoro ani nemohl mluvit, jak lidé křičeli. Pobyl před nimi několik minut a kromě peněžních darů dostal i 2002 piv. "Vždyť říkám, bude party, tohle přece sám nevypiju." Byla to noc plná oslav a smíchu. Valenta odpověděl na několik otázek a po každé z nich vítězně zaťal pěst do hlučného davu. Šumperk už má zpátky svého vítěze.
Aleše Valentu vítaly na náměstí v Šumperku tisíce fanoušků |