"Pořád se trochu cítím jako Čech," přizná starší z volejbalistů. Nebrání se oslovení Pavle, ale v dokladech má křestní jméno Paul. Je mu 33 let a stejně jako jeho o čtyři roky mladší bratr Martin se narodil ve Švýcarsku. Rodiče se tam uchýlili po srpnu 1968.
Při cestě olympijskou vesnicí se občas ohlédnou po českém reprezentačním tričku, ale sportovce ze země svých rodičů skoro neznají. "Je to moc veliká famílie, abychom se dokázali zorientovat" řekl Paul Laciga roztomilou češtinou.
Sami bydlí v hotelu blízko areálu pro plážový volejbal, takže do vesnice chodí pouze na návštěvy. "V televizi máme jen řecké programy, a tam se o jiných sportovcích nemluví," reaguje Martin na dotaz, jaký má přehled o výsledcích krajanů svých rodičů. "Střelba a vodní slalom? Tak to Řekové nevysílají," doplnil Paul.
Lacigové jsou už dlouho nejlepšími plážovými volejbalisty v Evropě a na světovém žebříčku jim nyní patří třetí místo. Svého času byli prvními Evropany, kteří se dokázali rovnat Brazilcům, dlouho neohrozitelným vládcům volejbalových pláží.
Záludný los se postaral o to, že ze tří nejlepších dvojic na světě může do semifinále postoupit jen jedna. Lacigové o toto jediné místo podstupují tuhé boje s brazilskými soupeři.
V sobotu Čechošvýcaři porazili ve třech setech druhý pár světa Benjamina s Marciem a ve čtvrtfinále dnes večer vyzvou světové jedničky Ricarda a Emanuela.
Do smrtící čtvrtiny turnajového pavouka se dostali shodou několika okolností. Ve skupině prohráli se Španěly Bosmou a Herrerou 1:2, takže šli do play-off z méně výhodného druhého místa ve skupině. Totéž potkalo i Benjamina s Marciem.
O zbytek se postala náhoda, která řídí každé losování.
"Dali jsme si za cíl postup do semifinále, a myslím, že jsme na dobré cestě ho splnit," řekl Martin Laciga. Jeho sebevědomí posíl právě dohraný zápas s prvními z Brazilců. "Klidně napište, že to byl i český úspěch," smál se Paul. "Ale pak bych chtěl vidět v hledišti taky nějaké české vlajky."
Paul Laciga slaví se švýcarskými fanoušky postup do čtvrtfinále olympijského turnaje |