Krátce po porážce od Finska mu z očí vyprchala jiskra. Na tiskové konferenci seděl za dlouhým stolem jako bez života: upřeně hleděl před sebe, párkrát sklopil hlavu do dlaně a odpovídal zastřeným hlasem. Z Růžičky čišelo obrovské zklamání.
"Na tuhle porážku nezapomenu. Není dobrý pocit, když přijdete do kabiny a vidíte v očích hráčů slzy," řekl.
Nemáte teď chuť utéct od hokeje?
Já ale nevím, co bych dělal. Bolí to. Ivan sice říkal, abysme se z neúspěchů hlavně nepo..., že je to sport. Učím se to tak brát, protože jinak bych se z toho musel zbláznit. Člověk chce úspěch, ale hokej zkrátka přináší i porážky.
Co se vám teď honí hlavou?
To se ani nedá popsat. Věřil jsem, že vyhrajeme, ale bohužel se nám za celý zápas nepovedlo dát gól. Navíc Pavlovi Kubinovi spadla helma a inkasujeme.
Neměl tým rozhodnout dřív?
Zápas byl vyrovnaný, ale hráli jsme dost oslabení a někteří hráči se nedostali na led. A my měli jenom jednu přesilovku.
Přitom se mluvilo o tom, že musíte být disciplinovaní.
Těch vyloučených bylo moc a některé hráče to stálo dost sil. Na druhou stranu musím říct, že jsme v oslabení velice dobře bránili. Fauly vyplývaly z enormní snahy hráčů.
Čím to, že Češi přestali dávat góly?
Kdybych to věděl, tak bych to řekl. Nevím. Ale kluky musím za výkon pochválit. Dřeli, bojovali, na ledě nechali všechno. A jako ostatní týmy měli i naši hráči zranění, s kterými nastupovali.
Cítíte, že jste promarnili velkou šanci na úspěch?
Určitě, tým byl silný a já cítím velké zklamání. Další olympiáda je až za čtyři roky a takový tým už asi nesložíme.
Měli jste smůlu, nebo se ukazuje, že Češi už nepatří do světové špičky?
Nevím. Ale je pravda, že jsme v posledních letech nepřešli ve čtvrtfinále přes Švédy ani přes Finy.
Když se podíváte na Vídeň 2005 a současnost, je český hokej jinde?
Tehdy jsme vyhráli zlato, ale mohli jsme vypadnout ve čtvrtfinále s Amerikou. Prohrávali jsme 0:2 a postoupili až na penalty. V semifinále jsme pak porazili Švédsko gólem v prodloužení, který posuzoval videorozhodčí.
Teď ty góly ale ani nedáte.
Ano, ty góly nám chybí. Když se podíváte do NHL, tak v ní nemáme typického střelce. Já těm klukům ale nemůžu nic říct. Finové zkrátka dali gól a postoupili.
Bude hůř?
Musíme zabojovat a pracovat. Nemá cenu o tom povídat, musíme si hráče vychovat.
Berete vyřazení z olympiády jako osobní neúspěch?
Jsem zodpovědný za výsledky, tak ano. Nemá přece smysl před olympiádou říkat, že pro mě bude úspěch čtvrté místo. Vždycky musíme jet pro medaili.
Překvapil vás některý z hráčů pozitivně?
Maximálně spokojený jsem s Davidem Krejčím a Tomášem Fleischmannem. A hlavně s Tomášem Vokounem, ten je úžasný! Mě jenom bavilo chodit na tréninky a pozorovat ho. To je neskutečný, co tam v bráně předvádí.
Dá se na druhou stranu říct, komu turnaj nevyšel?
To nechci říkat. Vybral jsem si tým a stojím si za ním. Někomu to vyšlo víc, někomu míň, ale s tím jako trenér počítám, protože vím, že není možné, aby měli všichni super formu.
Jak ve Vancouveru hrál Jágr?
Ze začátku odehrál velice slušné zápasy, ale od té srážky s Ovečkinem měl určité problémy s krkem a se zády. K tomu ho navíc trápila třísla. Hrozně chtěl, ale zdraví ho limitovalo. Škoda, že v utkání s Finskem nevyužil svou šanci, protože pak by o sobě ještě dal vědět.
Mrzelo by vás, kdyby to byl jeho poslední zápas v reprezentaci?
Záleží na Jardovi. Je mu osmatřicet a pro náš hokej už udělal hrozně moc. Tohle je strašně těžké, je zklamaný, vím, jak mu je.
Měl by Vladimír Růžička pokračovat jako trenér národního týmu?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 11. března 2010. Anketa je uzavřena.
