Problém Tibetu a lidských práv v Číně
"O otázce lidských práv se dá s Číňany diskutovat," říká Jirásek. "Ale o Tibetu ne. To je hned oheň na střeše. Ve věci Tibetu nikdy nikam neuhnou. Nenechají si prý své území parcelovat."
Čínští představitelé označují požadavky na samostatnost Tibetu za útok na mezinárodní právo. Prezident MOV Jacques Rogge sice nyní v Pekingu vyjádřil "hlubokou starost nad situací v Tibetu", ale dál ve své řeči nezašel. Pro jistotu?
"Český olympijský výbor patřil ve svých vyjádřeních v Pekingu k těm radikálnějším," líčí Jirásek. "Dali jsme najevo, že je pro nás otázka lidských práv v Číně velice citlivá. Požadujeme také detailnější informace, jak dopadá tichá diplomacie mezi panem Roggem a čínskou vládou. Sami však na čínskou vládu neútočíme. Respektujeme jednání pana Rogga."
Čína nachází silnou oporu v zemích třetího světa, jejichž národní olympijské výbory jsou s ní solidární. Proto také na zasedání v Pekingu neprošel "západní" požadavek na vyslání nezávislé pozorovací komise MOV do Tibetu.
Co budou smět sportovci na hrách říkat?
Prezident Rogge zdůraznil, že i během her považuje za naprostou samozřejmost právo sportovců na vyjádření vlastního názoru k politickým otázkám. Zároveň však existuje článek 51 Olympijské charty, zakazující politickou, náboženskou a rasovou propagandu na hrách. "Od nás, Němců, Norů a dalších zemí teď zazněl požadavek, abychom obdrželi podrobnější výklad tohoto článku," informuje Jirásek.
Jinými slovy: co je a co už není politickou propagandou? "Například rozbalení tibetské vlajky na stupních vítězů patrně nadále bude porušením charty a možná i čínských zákonů." Výklad článku 51 MOV zpracuje v nejbližších dnech. "Prý máme být trpěliví."
Sankce za politickou propagandu na hrách
Budou plně v kompetenci MOV. "Od napomenutí až po odebrání akreditace," říká František Dvořák, místopředseda ČOV. Jirásek podotýká: "Nabyl jsem však dojmu, že ze strany MOV bude snaha řešit konflikty v této oblasti nebolestivým způsobem."
Demonstrace na trati štafety
Drtivá většina delegátů pekingského zasedání vyjádřila lítost nad tím, jak úvodní úseky olympijské štafety probíhaly. "Olympijský oheň není ohněm čínské vlády. Má původ v Řecku a má být symbolickým pozváním na hry," tvrdí Jirásek. "Protesty kolem štafety však považujeme za legitimní, pokud fyzicky nenapadají štafetu a neznemožňují její průběh."
Některé země, často opět z třetího světa, přišly s návrhem, aby štafeta vedla raději přes jejich území, pokud není kladně přijímána jinde. "Pro Čínu je však ústup ve věci trasy štafety nepřijatelný."
Politici a olympiáda
"Sami aktivní sportovci si už stěžovali, že je na ně vyvíjen enormní tlak, aby se zapojili do protičínské kampaně. Politici by si je neměli brát za zástěrku," zdůrazňuje Jirásek.
ČOV přizval k účasti na hrách pouze čtyři nejvyšší ústavní činitele a navíc ministra Lišku, odpovědného za oblast sportu. "Například pana ministra Bursíka jsme nikdy nezvali. I když teď prohlašuje, že na protest do Číny nepojede... Mnozí politici, kterým jsme to nenabídli, najednou proklamují, že odmítli pozvání na hry. Ale nebudeme je poučovat," říká šéf ČOV.
Výhled do budoucna
Jaké zažije Peking hry? Pohodové určitě ne, to si všichni uvědomují. "Můžeme očekávat plno neklidu a problémů, protože olympiáda přitáhne politické protesty," věští i Jirásek. "Nedovedu si představit, co se stane, když tam někdo na veřejnosti poruší čínský zákon, když bude demonstrovat za samostatnost Tibetu. Mohou ho zajistit, může eskalovat další napětí," obává se.
