V pátek byla rozmrzelá. Moc toužila po zlatu, jenže v semifinále ji zastavila Portoričanka Monica Puigová. Kvitová se ale dokázala po těžké prohře vyhecovat. A nebezpečnou Američanku po dvou hodinách a dvanácti minutách zdolala. „Pořád je to pro mě emotivní. Omlouvám se, jestli budu brečet,“ začala rozhovor.
Jak složité bylo se po páteční prohře znovu zkoncentrovat na další zápas?
Včera to bylo hodně těžké. Je to tenis, jistě, ale šance tam byla. Tím, že se rozplynul sen o zlaté, to bylo takové smutné. Na bronz jsem se dokázala namotivovat až dneska, za což jsem strašně ráda. I za to, že zápas byl takový, jaký byl. A že se to opravdu vyvíjelo velmi solidně. Od začátku to bylo o jednom brejku, výborně jsme podávaly a hrozně rozhodující byl první game ve třetím setu.
Co ztělesňuje dojetí, které ve vás triumf vyvolal?
Od začátku sezony jsme se víceméně připravovali na olympiádu, takže tohle je taková satisfakce. Po roku, který není úplně hvězdný, byl skoro nadlidský úkol získat bronz. Ty slzy štěstí jsem neměla hodně dlouho. Takže jsem hodně ráda, že přišly.
Co bylo klíčem k výhře?
Určitě servis. A hrát přes bekhend, do forhendu co nejméně. Věděla jsem, že to tam nemůžu jen tak nahazovat. Nejdůležitější faktor byla hlava, která všechno držela pohromadě. Čekala jsem na možnost, až ji budu moci brejknout. Strašně důležitý moment byl v prvním setu, když jsem za stavu 4:5 měla minus dva brejkboly, ale otočila jsem to a vzala si set. To bylo nejdůležitější.
Jaký byl rok předtím, než jste vyrazila do Ria?
Pocity nebyly nic moc. Chystala jsem se na olympiádu od začátku sezony, ale měla jsem tolik problémů se zraněními, zdravím. Pořád jsem hledala svůj nejlepší tenis. Ale vím, že ráda hraju tyto zápasy, vždycky je pro mě výjimečné, když můžu reprezentovat Česko. Přišla jsem předvést, co umím. První zápas se mi povedl, cítila jsem, že to je tam, za to jsem byla opravdu vděčná. Zápas s Makarovovou tu byl jeden z nejtěžších. Pak už jsem měla sebevědomí, hrála jsem dobře. Jsem ráda, že jsem si schovala nejlepší tenis na Rio.
Co pro vás bronz z Ria znamená?
Tolik! Mít medaili z olympiády je jedna z největších věcí, která se mi povedla v kariéře. Vyhrála jsem Fed Cupy a turnaje WTA, ale tohle je jeden z nejlepších dnů. Vím, že to oslavím a jsem opravdu hrdá, že jsem to dokázala získat pro Česko.
Kam byste olympijskou medaili v kariéře zařadila?
Bohužel jsem nevyhrála zlato. Ale mám bronz, to je skvělé. Těžko to porovnat s dvěma tituly z Wimbledonu. Kdybych vyhrála zlato, bylo by to asi nad nimi. Nemůžu to úplně srovnat s Fed Cupy, je to něco výjimečného, ale mám všechno v jedné řadě.
