Natolik silná, že strhla pod hladinu chybující Štěpánku Hilgertovou a s ní i naději na druhou českou medaili dne.
Mistryně světa Jenifer Bongardtová, další z favoritek, žehrala: „Při nájezdu do třetí branky jsem vůbec nevěděla, kde jsou tyčky. Voda mě naprosto zmátla,“ vysvětlovala Němka.
Hilgertovou stáhla jen o kousek dál. Dvojnásobná olympijská vítězka v silném proudu minula tři branky. Stejně jako třeba Italka Giai Pronová, další šikovná kajakářka.
„Trošku jsem to čekala. Když jsme sem přijeli poprvé, v každém tréninku byla půlka jízd s neprojetými brankami. Buď člověk jel hodně opatrně a podjížděl brány jako blázen, nebo chtěl jet závodním pojetím a chyboval,“ říkala Češka.
Odzávoděno měla mít už o den dříve. Jenže to průtrž mračen zametla s olympijským programem a do závodního kanálu poslala spoustu nepořádku, který museli přes noc vyčistit potápěči.
Druhý den voda tekla jinak. Víc. „Ve startovacím bazénu byla opticky o pět centimetrů vyšší hladina, to může v nátoku do kanálu udělat klidně dva kubíky za vteřinu navíc,“ mínil Jaroslav Pollert, šéf českého vodního slalomu a stavitel trati.
Už předtím však český kanoista Stanislav Ježek o kanálu říkal: „Není zrovna pro holky.“ Jenže proud nestrhával jen naděje favoritek, ale i mužů. Třeba německá deblkanoe Michel – Piersig ve čtvrtek po semifinále vedla. Včera se však kanoisté ve zpěněném toku dvakrát málem ponořili pod hladinu. Z prvního místa se stalo šesté.
Ti dva pak plakali. „Vždyť je to konec naší čtyřleté práce. Zasloužíme si slzy. Jsou dny, kdy se můžete stát olympijskými vítězi, a pak ty, kdy to nejde,“ smutnil Sebastian Piersig nad změnou programu. „A trať je velmi těžká. Divoká voda na brankách tři, čtyři a pět obzvlášť.“
Český trenér Ondřej Mohout však tvrdil: „Teče pro všechny stejně. Na téhle úrovni se prostě musí jet a hotovo.“