Heurtel, to rozhodně není neznámé jméno. Jeho nositel byl hodně vidět už na cestě Francouzů ke světovém bronzu z mistrovství světa 2014. V Eurolize se tři roky zlepšoval ve španělském Laboral Kutxa Vitoria, v uplynulé sezoně patřil k tahounům tureckého vicemistra Anadolu Efes Istanbul.
Ale nyní posunul svou kariéru o stupeň výš.
Stačil jediný zápas.
Heurtel využil toho, že francouzský tým proti Američanům šetřil svou rozehrávačskou jedničku Tonyho Parkera a v průběhu zápasu usadil trenér Vincent Collet také Nanda de Cola.
To Heurtel si vychutnal duel až do konce, útočil na triple-double, za 27 minut ve hře posbíral 18 bodů, osm doskoků a devět asistencí a nechybělo mnoho, aby se přepisovala historie.
Jeho Francie prohrála 97:100. Kdyby duel v závěru otočila, byla by to první porážka Američanů od mistrovství světa 2006.
Heurtel, jenž z draftu do NBA odešel bez zájemce a jenž se před lety takřka nepovšimnut mihnul Letní ligou v dresu Indiany Pacers, je najednou horkým zbožím.
Rodák z jihofrancouzského Béziers, jehož do velkého basketbalu před lety nasměrovalo působení v podpyrenejském ÉB Pau-Orthez, má v Anadolu ještě jeden rok smlouvu, kdyby ne, tak:
„Kdybych dostal takovou příležitost...“
To Heurtel reagoval na své spojení s NBA po svém nejlepším utkání v dosavadní kariéře.
„Každého motivuje, když hraje se Spojenými státy, proti vám stojí světové superhvězdy. NBA není nutně mým cílem, ale..“ svěřoval se 189 centimetrů vysoký rozehrávač se svými pocity novinářům.
Thomas Heurtel (vpravo) z Francie zakončuje přes Kyrieho Irvinga na americký koš.
Na přetřes přišlo i Heurtelova souhra s Tonym Parkerem. Ti dva si letos v reprezentaci musí vyhovět poprvé - před dvěma let vynechal mistrovství světa Parker a Heurtel měl pré. Loni, na Eurobasketu, se role obrátily.
„Na začátku přípravy s francouzským nároďákem to nebylo snadné,“ přiznává Heurtel. „Není jednoduché zvyknout si, že máte krýt záda tak skvělému hráči. Ale od letošní olympijské kvalifikace jde všechno tím správným směrem.“
A to, dodejme, posunuli Francouzi svá další dvě rozehrávačská esa - De Cola s Antoinem Diotem - na pozice menších křídel.
Jestli před rokem hovořil Parker o tom, že Francie má nejlepší tým v historii, pak letos je na tom jeho vlast možná ještě líp. A mohla si dovolit nechat doma hned šest svých hráčů z NBA.
Doba bronzová (tuhle medaili mají Francouzi z posledního MS i ME) může pokračovat. Nebo se přebarvit v ještě lákavější kov.
