Když Tokio v roce 2013 získalo pořadatelství na pořádání letních olympijských her v roce 2020, jednu z hlavních rolí při rozhodování hrála minimální vzdálenost mezi sportovišti.
„Osmadvacet z jednatřiceti jich bude v dosahu osmi kilometrů od vesnice. Budou to nejkompaktnější hry v historii. Pouze střelba, moderní pětiboj a jeden fotbalový stadion bude dál,“ říkali organizátoři.
Ale chvástali se příliš brzy...
V úterý se totiž v japonských médiích objevila zpráva, že Mezinárodní olympijský výbor uvažuje o přesunutí veslařských a kanoistických soutěží mimo Tokio, a to dokonce až do Jižní Koreje. Důvod? Vybudovat sportoviště v Tokijském zálivu by prý bylo dražší, než se čekalo. V takovém případě by šlo o výsměch městskému heslu o kompaktnosti her.
Listy Kyodo News a Asahi Shimbun citovaly nejmenovaný zdroj MOV, podle kterého by se hry mohly přesunout do oblasti Chungju, což je jedno z míst, kde se konaly Asijské hry v roce 2014. Stát by se tak mohlo, pokud by se organizátoři her nedomluvili na místě konání s tokijskou guvernérkou Uriko Koikeovou.
Třikrát dražší olympiáda než v Londýně?
Celá aféra odstartovala poté, co expertní panel guvernérky navrhl renovaci volejbalových hřišť, plaveckého stadionu a pár dalších úprav. „Když jsem před dvěma měsíci vyhrála volby, řekla jsem, že výdaje na hry budou přezkoumány,“ prozradila guvernérka listu Kyodo News. A tak i udělala a nestačila se divit.
Celkové náklady na hry by se měly vyšplhat na 3 biliony jenů, což je čtyřnásobek původního odhadu a téměř třikrát vyšší náklady než měly londýnské hry v roce 2012.
„A to je částka, která je pro nás hodně vysoká, až nepřijatelná,“ řekl viceprezident MOV John Coates.
Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach se zatím k situaci odmítl vyjádřit, ale přiznal, že je ochotný spolupracovat s Koikeovou na snižování nákladů. „Až tokijská vláda dokončí své přezkoumání, budeme diskutovat se zúčastněnými stranami. Jsem si jistý, že se náklady sníží oproti tomu, co jsme zatím viděli,“ uvedl Bach v prohlášení.
Podle reformy zvané „Agenda 2020“ by olympiády měly být v následujících letech finančně udržitelné. Organizátoři by podle ní měli využívat i dalších měst, nebo dokonce zemí, pokud to bude mít finanční smysl.
Lhala tokijská vláda o nákladech?
V úterý přinesl list Mainiči Šimbun zprávu o tom, že tokijská vláda lhala MOV o nákladech na vybudování sportovišť pro hry. List uvádí, že úředníci výrazně podhodnocovali náklady jen proto, aby zajistili, že se všechny sporty budou konat v hlavním městě.
To se týká i Sea Forest Parku, sportoviště pro veslování a rychlostní kanoistiku. Jeho vybudování v Tokijském zálivu by mělo stát 25 miliard jenů, odhad pro MOV byl přitom pouhých 9,8 miliard. „MOV nám řeklo, že náklady jsou příliš vysoké, tak jsme jim dali nižší ceny,“ citoval list nejmenovaného úředníka tokijské vlády.
Celkové náklady Sea Forest parku, včetně okolního zázemí, byly stanoveny na 49 miliard jenů. Vládní úředníci nicméně připustili, že jsou schopni dostat se na 30 miliard, když některá zařízení zmenší.
Olympiáda na více místechMelbourne 1956 Kvůli půlroční povinné karanténě, předepsané australskými zákony pro zahraniční koně, se jezdecké soutěže konaly v květnu 1956 ve švédském Stockholmu. To bylo poprvé, co Mezinárodní olympijský výbor souhlasil s nedodržením zásady jednoty času a místa konání olympijských her. Peking 2008 Během pekingských olympijských her se jezdecké disciplíny konaly v Hongkongu, který sice spadá pod čínskou správu, ale na olympijských hrách sportovci soutěží pod hongkongskou vlajkou. PS: Na zimní olympiádu v roce 2006 kandidoval trojlístek Rakousko, Itálie a Slovinsko. Neúspěšně. |
„Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že na postavení parku v Tokiu jsme se jednohlasně shodli po pečlivém prozkoumání všech možných míst,“ prohlásil Tošiaki Endo, člen výkonného výboru her začátkem měsíce. „Výsledkem bylo, že se všechny strany, včetně MOV, mezinárodních svazů, národních federací, organizačního výboru i tokijské vlády shodly, že Sea Forest je nejlepší pro pořádání veslařských soutěží.“
A to podle MOV nadále trvá, ale jen za předpokladu, že náklady na jeho vybudování budou nižší.
Vysoké náklady na vybudování Sea Forest parku se nelíbí ani expertnímu panelu guvernérky. Ten nejprve navrhl přesunout obě disciplíny severovýchodně od Tokia do Naganuma Boat parku v Tome. To je ale oblast, která byla v březnu roku 2011 zasažena zemětřesením a tsunami.
To vyděsilo Mezinárodní olympijský výbor i federace daných sportů. Navíc, i přesun do 440 kilometrů vzdáleného Tome by byl drahý, podle odhadů by vznik sportovišť stál 35 miliard jenů.
I proto MOV přišlo s nápadem v podobě Jižní Koreje. Ten se ale zase nelíbí Hirokazu Matsunovi, japonskému ministrovi sportu. „Všechna sportoviště na olympiádě by měla být v jedné zemi,“ prohlásil.
Jak celá záležitost dopadne, se vyjasní v nejbližších měsících. Jisté je, že nepůjde o nejkompaktnější hry v historii, jak organizátoři slibovali. Některé sporty už totiž přesunuty byly, třeba cyklistika se bude odehrávat v oblasti Šizuoka, 200 kilometrů od Tokia.