Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Úterý 22. srpna 2017 Bohuslav

Trojnásobný vítěz v první zlato věřil, na druhé se nadřel

Jan Železný vyhrál olympiádu třikrát a získal i jedno stříbro | foto: Profimedia.cz

1 2008
Probudit se a cítit, že budete mít zlato. Takovou jistotu by chtěl mít na olympiádě asi každý sportovec. Oštěpař Jan Železný zažil něco podobného na hrách v Barceloně 1992. "Věřil jsem, že nemůžu prohrát. Už nikdy v životě se mi to pak nestalo," vzpomíná na velký krok mezi sportovce, na něž se nikdy nezapomene.

První olympijské vítězství bral za hod dlouhý 89,66 metru mrštěný první pokusem.

Možná už nikdy neměl jistotu, ale nejcennější zlata přidal dvě. Nejvíc se nadřel na to druhé v Atlantě. "To byla nejtěžší olympiáda. Byl jsem jasný favorit, nepočítalo se s ničím jiným, než že vyhraju."

Roku 1996 nejprve hodil světový rekord, slavných 98,48 metru. V Atlantě pak bydlel v soukromí, aby se mohl vyspat. V závodě však hodil skoro o deset metrů méně než při rekordu. "Zrovna jsem na tom nebyl dobře technicky." Na zlato – za zásluhy, řekl o něm – to však stačilo.

Medaili schoval nejspíš do krabice. "Dvě jsou ve škole v Prostějově, z mistrovství světa v Edmontonu a z olympiády v Sydney."

Australské hry roku 2000 pro něj měly zvláštní atmosféru.

"Lidé olympiádou žili. Nikdy jsem neviděl, aby na kvalifikaci v deset ráno přišlo pětadevadesát tisíc diváků nebo kolik se jich na stadion vešlo. To bylo úžasné."

Až mu takový zájem diváků posedlých sportem způsobil drobné trable. "Měl jsem lístky pro kamaráda, byli jsme domluvení, že mu je po kvalifikaci dám. Říkal jsem mu: Vždycky tě najdu, rozhlídnu se, zamáváš a já tě uvidím."

Kdepak, v davu opravdu neměl šanci kamaráda zahlédnout. "Naštěstí byl chytrej a vzal si lístky u svolávací místnosti."

A pak viděl třetí Železného vítězství. Vstupenka mezi legendy přišla dva roky po těžkém zranění ramene, které oštěpaře málem stálo kariéru. Železný na ni dosáhl ve velkolepé přetahované dalekých hodů třetím pokusem za 90,17 metru.

. Osudy zlatých medailí

Seriál k olympijským hrám

Čtěte denně
Až do 8. srpna, kdy v Pekingu
začnou XXIX. letní olympijské hry,
vám přinášíme osudy českých
a československých vítězů
z minulosti.

Dnešní, 33. díl
Jan Železný, atletika (oštěp)
1992 (Barcelona)
1996 (Atlanta)
2000 (Sydney)

Předchozí díly seriálu najdete ZDE.

Olympiádu poprvé okusil roku 1988, hned bral stříbro. "Tam byla naše soutěž na začátku, pak jsem měl volno, bavil jsem se, byl jsem se podívat třeba na házenou." Letos, o dvacet let později, bude v hledišti zase. Ale už jen v něm. "Když jsem závodil, nerad jsem chodil na stadion."

Kariéru ukončil, tělu dává od sportu odpočinek, je podnikatelem – na Slovensku postavil rekreační zařízení, má malou dcerku, je členem komise sportovců Mezinárodního olympijského výboru, vede mladé oštěpaře. Na hrách bude závodit jeho svěřenec Vítězslav Veselý. I když, i jeho v tréninku Železný lehkým hodem zdolal... Na olympijský limit by si ještě věřil. "Ale připravit se na vrcholnou soutěž s kvalifikací by byl velký problém."

Kvůli pravidlům teď stejně závodit nemůže. "A za čtyři roky? To by museli do programu zařadit něco speciálního. Možná šipky bych mohl začít trénovat."







Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Mnoho podobných jich je na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze