"Teď se těším, až ve středu konečně nasedneme do letadla," prohlásil Brückner s vlídnou tváří. Zato před půlhodinou, to byl nabroušený na nejvyšší míru, zuby skoro skřípal, jen někomu jednu vrazit. Když ho v hotelové recepci začala snímat kamera, rázně vyhodil televizní štáb ze dveří.
"Za poslední dny už toho na mě bylo moc, omlouvám se, že jsem tak vylítnul," pravil pak smířlivě. Myslel na tahanice, kterých bylo kolem olympijské nominace víc než dost. Sparta se Slavií se postavily proti dohodě a nepustily do Austrálie tři hráče. "Když už to musí být, tak uvolníme dva," sdělily dva největší kluby.
Původně měl Brückner nárok na tři hráče z jednoho týmu, podlehl však nátlaku klubů, aby kvótu snížil. "Začal jsem chápat, že tři hráče prostě chtít nemůžu. Nemohl jsem být tak tvrdohlavý." Trenér pochopil, že třeba sparťan Rosický, jedna z největších nadějí, je pro něj nedostupný. Těžko se mohl postavit proti Spartě. "Ani se na Rosického neptal," řekl sparťanský kouč Ivan Hašek.
Není nic neobvyklého, když kluby brání své hráče, Brücknera kdekdo přemlouval, aby právě ty jejich hvězdy nechal doma. K tomu se přidaly žádosti ze zahraničních klubů, které vyřizoval šéf mužstva Petr Fousek. "On všechno filtroval. Nebýt jeho, už bylo dávno po mně," pravil Brückner.
Neapol si chtěla zpátky vyprosit Jankulovského, Hannover zase Šimáka. Když se Mnichov 1860 dozvěděl, že kvůli olympiádě přijde o Týceho, záložník rázem přestal hrát v základní sestavě.
Nebo "případ Heinz" - telefonáty, faxy, naléhání na hráče, klub z Hamburku zkoušel vše možné, aby Heinze vybojoval pro sebe. "Já byl jen prostředníkem, z klubu mi nijak nevyhrožovali," říkal Marek Heinz. U něho Brückner neustoupil: "Vždyť Marek před pár dny podepsal olympijskou smlouvu, copak si myslíte, že jsem ho k tomu nutil s pistolí v ruce?"
Už předem bylo trenérovi jasné, že nezíská reprezentanty Nedvěda, Srníčka a Kollera, tři možné posily starší třiadvaceti let. Sám pak vyškrtl i brankáře Koubu, který už odjezd do Austrálie považoval za samozřejmý. "Měl jsem mu to zavolat dřív než novinář, byla to moje chyba. Neměl jsem se s tím tak zaplést," uznal až včera Brückner.
