Už je to oficiální, Bananiho olympijské premiéře nestojí nic v cestě. Jeho účast na ZOH potvrdila Mezinárodní sáňkařská federace, podle níž šestadvacetiletý chlapík splnil všechna potřebná kvalifikační kritéria. Start v Soči mu zajistilo 28. místo z 42 startujících v závodě Světového poháru v Park City.
Bývalému studentovi informačních technologií se povedl úchvatný kousek, vždyť z Oceánie nevede na zimní hry jednoduchá cesta. Jemu trvala pět let a v Soči se zařadí se do skupinky "exotů", kteří jsou na každých hrách miláčky diváků i médií.
Smrtelně nebezpečné saněSáňkářský sport může za určitých okolností představovat smrtelné nebezpečí. ZOH ve Vancouveru v roce 2010 poznamenala tragédie gruzínského reprezentanta Nodara Kumaritašviliho, který pár hodin před oficiálním zahájením her při tréninku havaroval a vyletěl ve vysoké rychlosti z trati. Nehodu nepřežil, svým zraněním zanedlouho podlehl. Za příčiny smrti později představitelé mezinárodní sáňkařské federace označili jezdecké chyby gruzínského závodníka i souhru několika nesouvisejících okolností.     "Tento typ nehody se ještě v sáňkařském sportu nestal. Takový kolíbavý pohyb saní ještě nikdo nikdy neviděl, proto ho ani nemohli očekávat techničtí a bezpečnostní experti. Žádný závodník se nikdy nemusel vyrovnávat s takovým katapultovým efektem," psalo se ve zprávě po vyšetřování. V případě Kumaritašviliho se spekulovalo i o nedostatku zkušeností, což mezinárodní federace vyvracela. "Z dokumentace jeho kariéry vyplývá, že měl právo na účast na hrách," argumentovala. Nehoda měla každopádně vliv na přípravu ledového koryta v Soči, které má být maximálně bezpečné. |
Jenže případ "Bruno Banani" se dá brát i jako dokonalý kalkul. Ještě v roce 2008 byl totiž stejně jako většina jeho krajanů zapáleným ragbistou a jmenoval se Fuahea Semi. Vše změnil nápad princezny království Tonga Salote Mafile'o Pilolevu Tuitaové založit v zemi, kde svítí slunce 350 dní v roce, sáňkařský svaz a dostat prvního sportovce na zimní olympijské hry.
Dobrou známou monackého prince Alberta II., bývalého účastníka ZOH v jízdě na bobech, mohl inspirovat třeba populární příběh jamajských bobistů zfilmovaný v hollywoodském hitu Kokosy na sněhu. Jenomže zatímco v něm se sny několika potřeštěnců plní spíš dílem náhody, na polynéském souostroví uspořádali casting, z něhož vyšel vítězně právě Semi a získal tak šanci trénovat v Německu, v zemi sáňkařských šampionů.
K tomu už navíc nedošlo pod jeho rodným jménem. V rámci marketingové akce převzal exotický sáňkař jméno německé firmy na spodní prádlo Bruno Banani a začal propagovat řadu jejích výrobků s názvem "Poháněn kokosovými ořechy".
Firma v té době živila historku, že se jedná o mimořádnou shodu jmen a že Banani je synem sběrače kokosů. I když sem tam média napsala, že sáňkař se ve skutečnosti jmenuje Fuahea Semi a jeho otec má farmu s maniokem, definitivně odhalil podvod až loni časopis Der Spiegel.
Magazín tak upozornil na případ i funkcionářské špičky a například současný prezident Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach označil kauzu za "perverzní". "Změnit si jméno kvůli sponzorovi, to už je na mě moc. Tohle už nemá co dělat s normálním marketingem," tvrdil.
Nicméně i když je sáňkařovo jméno zjevnou reklamou, MOV mu účast na hrách zakázat nemůže. Sportovec si změnil jméno i na úřadech a "Bruno Banani" má zapsáno také v pase. "Na své jméno je pyšný a nikdy toho nelitoval. Kromě toho je to právě člověk jménem Bruno, kdo se kvalifikoval na olympijské hry," řekla bývalá sáňkařka Isabel Barschinská, jež má jednočlennou reprezentaci království Tonga na povel.
