Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 23. srpna 2017 Sandra

Hradilkův boj o přežití. Atmosféra je napjatá, přiznává slalomář

Vavřinec Hradilek během kvalifikace vodních slalomářů v pražské Troji | foto:  Dan Materna, MAFRA

1 2016
Jakmile se sklonily televizní kamery, schoval úsměv a znovu se zachmuřil. „Naštvaný?“ odtuší Vavřinec Hradilek. „Spíš jsem nevyspalý.“ Uběhly dva dny od předposledního závodu kvalifikace vodních slalomářů, která rozhodne, kdo z Čechů vyrazí na hry do Ria. A pro Hradilka, stříbrného hrdinu z Londýna, neprobíhá dobře.

Bojuje v ní o holé přežití.

„Šanci ještě mám, i když je z kategorie snů,“ vypráví o své naději.

Obyčejně je to dobře naladěný vtipálek, ale tentokrát s novináři nemluvil s velkým nadšením.

Olympiáda může být bez něj.

Hra o všechno

Úvodní dva závody ve Veltrusech pokazil. Skončil pátý a desátý. „Vytvořil jsem si na sebe malý tlak. Jezdil jsem až moc v pohodě a pořádně se nesoustředil,“ štvalo ho.

Už už se smiřoval, že do Brazílie pojede jen jako divák.

V pražské Troji se ale vrátil do hry. Dvakrát vyhrál a na poslední chvíli se vměstnal mezi nejlepší tři kajakáře, kteří se utkají v závěrečném klání: na květnovém mistrovství Evropy v Liptovském Mikuláši.

Fotogalerie

Tam se definitivně rozhodne o jediném českém zástupci v Riu.

Hradilek věří: „Hra o všechno mi bude sedět.“

Musí posbírat víc bodů než rivalové Jiří Prskavec a Vít Přindiš a doufat, že celkový součet mu bude stačit.

Nicméně počty to jsou bolestné.

Když před čtyřmi lety hladce ovládl kvalifikaci na hry v Londýně, tak líčil: „Pořád jsem přemýšlel, počítal, protože mi to nedalo.“

A teď? „Vůbec nic nepočítám. Nezajímá mě to.“

Jak poznat nejlepšího

Hradilek se stal tváří olympijského týmu a často vystupuje na veřejnosti, ale brzy do něj patřit nemusí.

Není zvykem, aby medailista z předchozích her na vrcholu sil musel o nominaci tak bojovat. Jenže kajakářská konkurence je tvrdá.

„Všichni tři nebo čtyři patříme ke světové špičce,“ tvrdí Hradilek. „Říkáme několik let dokola, jak nás mrzí, že nemůžeme jet všichni.“

Místo je jen jedno. Pro toho nejlepšího. Nebo...

„Nemusí se kvalifikovat ten nejlepší,“ myslí si dvojnásobný olympionik. „Jezdíme technický sport, v němž se může ohromné množství věcí pokazit a rozhodnout.“Taková nejistota pak vyvolá vřavu i v jinak soudržné partě. „Mezi námi závodníky ani moc ne,“ popisuje Hradilek. „Ale rivalita je znát mezi trenéry. Řekl bych, že si lidi navzájem nepřejí.“

Všichni tuší: kdo zvládne český rozstřel, je zároveň blízko medaile z Ria. „Atmosféra je napjatá,“ říká.

Na žerty není místo.

Pak se vytratí na terasu a hlavu skryje pod kapuci.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze