Na olympijských hrách jste obsadil čtvrté a páté místo, jak si pro sebe své výkony zhodnotíte?
Teď hned po závodě je na hodnocení brzy, ještě mám v sobě moc emocí a mé pocity nejsou ustálené. Ale řekl bych, že určitě nebudu nespokojen.
Jaké emoce ve vás převažují, kladné, nebo záporné?
Všechny. Kladné, že už to mám za sebou a že jsem zajel doopravdy maximum, záporné, že nemám medaili. Každopádně se už těším domů, potřebuji chvíli na sport zapomenout. Sezona byla hodně dlouhá, teď už si ji budu vodu jen užívat při závodech dračích lodí a podobně.
Dnes se zdáte být v lepší pohodě než po včerejším finále na kilometrové trati, kde jste byl o jedno místo lepší. Čím to je?
Můžu vám říct, že tak blbě jako včera odpoledne, mi už hodně dlouho nebylo. Spočítal jsem si, a prosím nezahrnujte to do kolonky výmluvy, ale spíš do kolonky fakta, že jsem tady jako jediný jel všech šest jízd. Asi to bylo hodně. Pak jsem se na internetu setkal v reakci na jeden z vašich článků, že mě nějaký borec nabádal, ať už skončím. Napsal, že nezáživným sportem živím svou rodinu a že už bych měl vidět, jak je to trapné se tam takhle trápit. Takovým lidem bych chtěl odpovědět, že až jednou budou někdy v něčem čtvrtí na světě, ne-li na olympiádě, tak se s nimi začnu o podobných věcech bavit.
Sledujete reakce na internetu pravidelně?
Ano, vždy si reakce přečtu. Ono to je z větší části velice potěšující, a také na ten jediný zlý vzkaz bylo dalších asi šest reakcí lidí, kteří autora okřikli.
Jak jste se dostával ze včerejší krize?
Těžce. Po obědě jsem si šel lehnout, a když jsem se probudil, tak mi bylo hodně blbě. V tu chvíli nebylo pomyšlení na další závod moc příjemné. Ale v noci jsem se z toho nějak vyspal. Ráno jsem sice pořád cítil únavu, ale myslím, že na trati to cítit nebylo.
Na medaili to zase nevyšlo, ale ve finiši jste o ni do poslední chvíle bojoval. Jak jste se finálovým závodem na 500 metrů spokojen?
Nejsem vyloženě nespokojen, ale nejsem ani nijak přemíru šťastný. Jel jsem to, na co jsem zvyklý, ale ostatní byli rychlejší. Je to sport, a s tím nic udělám. Myslím, že jsem žádné chyby neudělal a dnes si dovolím souhlasit i s jednou výmluvou: foukalo zprava a bylo to znát, trošku mě to brzdilo. Ale zase jsou závody, kde fouká zleva a nemluví se o tom, takže bych to nechtěl nijak víc rozebírat.
Sám jste připustil, že vás šest jízd v šesti dnech hodně unavilo. Nebylo by tedy lepší vsadit všechno na jednu trať? Na tu se připravit a šetřit na ní síly?
No jo, ale která by to měla být?
Včera jste říkal, že jste si víc věřil na kilometru...
To je pravda, ale to jsem si loni na mistrovství světa věřil taky, a pak jsem byl třetí na pětistovce. Tady od toho taky nebylo tak daleko. Jezdím obě tratě, jezdím je snad docela solidně, a nedá se jedna z nich vybrat. Jednou mi sedne kilák, jindy pětistovka.
Olympijské závody máte za sebou, na co se teď nejvíc těšíte?
Chtělo se mi odpovědět, že se těším až si dám pivo, ale bohužel ještě jedu do olympijské vesnice na krevní dopingové testy, tak s tím musím ještě chvilku počkat. Moc se těším domů na rodinu, kdyby to záleželo jen na mě, tak hned sednu do letadla a letím domů, abych tam byl co nejdřív. Ale bohužel tady musíme ještě den počkat.
Jaké máte plány na nejbližší chvíle?
Doteď jsem neřešil jsem jiné věci než kanoistiku a olympiádu, teď to budu dohánět. Čeká mě škola, kutilské práce na zahradě a podobně. Malý Felix jde poprvé do školky, a protože manželka nemůže, povedu ho já. Tak se připravuju se na to, že jim ho tam dám, nechám jim telefonní číslo a až bude hořet školka, ať mi zavolají.
A co tady v Aténách. Až dosud jste žil v ústraní, nemáte v plánu dnes zajít na večerní atletiku?
Jsem tak zničený, že snad večer nebudu vůbec chodit. Když dojdu do moře, tak mě budou muset přivázat, abych neodplaval jako bóje.
 Český kanoista Martin Doktor dojel v olympijském závodě na 500 metrů pátý |
 Český cyklista Martin Doktor pádluje ve finále olympijského závodu na 500 metrů, v kterém dojel pátý |
