"Nechtěl jsem mezi vás," řekl Ondřej Vetchý. "Když uvážíte, že tu je plzeňské pivo - a zadarmo, za rohem kuchyně s jídlem, taky zadarmo, tak mám pramálo důvodů se domnívat, že jste sem přišli kvůli mě. To není příjemný pocit." Obecenstvo ho ale potleskem vyvedlo z omylu.
Vetchý nakonec roli baviče zvládl, i když pro něj ten večer končil hodně těžký den. Před odletem mu v Praze ukradli auto, takže málem zmeškal letadlo. A když se zdálo, že už se nemůže nic zvrtnout, nestihl spoj v Atlantě a musel noc strávit na letišti na lavičce. Z letadla potom dorazil rovnou na pódium v Českém olympijském domě.
Stejně nepříjemnou cestu měl i písničkář Miroslav Paleček, který celý večer zahájil hymnou olympionika, složenou zvlášť pro sportovní klání v Salt Lake City. "Když jsem se dozvěděl, že tu mám hrát, tak jsem chtěl udělat něco navíc. Poprosil jsem kamaráda Ivo Jahelku a dali jsme dohromady song o Zhrzeném olympionikovi," vysvětlil Paleček.
Nakonec hostům ani nevadilo, že to mají do hotelu daleko, protože český dům není v centru. "Není důležité, kde ten dům stojí, ale jací lidé sem chodí. A mně se tu líbí! Připadá mi to tu teď jako střed světa," řekl Paleček.
"Nejdřív jsem se toho tady bál, ale cítím se tu jako doma. Díky," uzavřel hodinové posezení v Českém olympijském domě Ondřej Vetchý. Tím ale večer zdaleka neskončil. Bylo teprve půl desáté. Ve svatostánku českých olympioniků to vřelo ještě po půlnoci.
