Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 23. srpna 2017 Sandra

Většina zastupitelů chce olympiádu

Olympijské hry v Letňanech - Olympijský areál v Letňanech. | foto: VIZUALIZACE: ATELIER A.D.N.S.

4 2007
Praha - Když šli Pražané na podzim ke komunálním volbám, sami tím rozhodli, že se Praha bude ucházet o pořádání olympiády. Ze sedmdesáti pražských zastupitelů, kteří musí o podání či nepodání olympijské přihlášky do letošního podzimu rozhodnout, jich 45 chce olympijské hry v Praze.

MF DNES včera oslovila všech sedmdesát zastupitelů jednoho po druhém. Proti olympiádě v metropoli se jich vyslovilo jen 14, dalších deset ještě není rozhodnuto a jen poslanec ČSSD Karel Březina neodpověděl (nezvedal telefon a nereagoval na SMS).

Pokračovat v krocích, které by vedly k podání olympijské přihlášky, doporučil ve čtvrtek zastupitelům důležitý výbor pro územní rozvoj hlavního města.

Bém: Jsem jednoznačně pro Vůbec poprvé se pak včera jednoznačně vyjádřil i primátor Prahy a první místopředseda vládní ODS Pavel Bém.

"Rozhodně budu usilovat o to, aby olympiáda v Praze byla. Veškerá data a finanční analýzy ukazují, že Praha na olympiádě vydělá," řekl MF DNES.

Jasně připustil i to, že úsilí o pořádání her v roce 2016 je formální. "Je jasné, že po olympiádě v roce 2012 v Londýně bude vybráno mimoevropské město. Z historie ale víme, že žádnému městu nebyla svěřena olympiáda, když kandidovalo poprvé. Pro nás přichází v úvahu hry v roce 2020, respektive 2024."

Hlasy pro 5 kruhů
Co si myslí zastupitelé

Argumenty pro: prestiž, rozvoj města Argumenty
Proti: peníze jsou třeba na důležitější věci
Hlasy pro olympiádu: 45
Hlasy proti olympiádě: 14
Nerozhodnutí: 10
Neodpověděl: 1
Celkem zastupitelů: 70

Od zastupitelů, kteří olympiádu v Praze podporují, zní jako nejčastější důvody zvýšení prestiže města a přínos pro jeho rozvoj.

Názory se neřídí politikou

"Přínosy pro výstavbu například v oblasti dopravy – a to nejen v Praze – by byly tak obrovské, že bychom byli hloupí se o to nepokusit," tvrdí radní Radovan Šteiner (ODS).

Hlavní argument proti olympiádě je také jednoznačný a prostupuje napříč politickými kluby: "Bylo by to příliš drahé. Peníze jsou potřeba na jiné, důležitější věci," míní bývalá radní a nyní řadová zastupitelka Hana Halová (ČSSD). Obdobný názor má však třeba i současná náměstkyně primátora Markéta Reedová (SNK ED).

Za deset nerozhodnutých zastupitelů pak důvod jejich postoje shrnuje Tomáš Chalupa (ODS). "Stále jsem neviděl dost podkladů a analýz o tom, co by olympiáda Prahu stála a co by jí naopak přinesla." 

Jediným poslaneckým klubem, kde mají na olympiádu všichni stejný názor, je klub Strany zelených – všech šest zastupitelů je proti. Stejně početnému klubu komunistů kazí jednomyslně odmítavý postoj František Hoffman.

A ze čtyř Evropských demokratů je pro olympiádu jen Jiří Witzany. "Ale rozhodně ne dříve než v roce 2020," zdůrazňuje.

Na podání první olympijské přihlášky má Praha čas do 15. září. Za město ji podá primátor a teoreticky by to mohl udělat bez ohledu na názor zastupitelů. Dobře však ví, že by to bylo neúnosné. Již dříve řekl, že by mu nebylo proti mysli ani referendum.

Je však přesvědčen, že v takovém případě by se v něm měli vyjádřit lidé v celé zemi, nejen Pražané. Zatím však byla diskuse o hrách například s architekty téměř nulová.

Přitom již vznikly různé návrhy, jak by olympijská Praha mohla vypadat. (Práce studentů ČVUT přinášíme na této dvoustraně.) Změní se to tedy? "Stoprocentně beru výtku, že jsme s nimi o olympiádě nediskutovali. Beru to osobně jako chybu," přiznal primátor.

A slíbil už v příštích týdnech "šlápnout na plyn". Slibuje odborné konference, semináře, ale i prezentace a přednášky pro veřejnost.

Bém: V olympijské studii je místo pro každý dobrý nápad

Praha - Od září začneme naplno usilovat o kandidaturu na olympijské hry, řekl včera poprvé naprosto jednoznačně primátor Pavel Bém. "I když kandidatura na rok 2016 je jen formální. Pro nás přichází v úvahu až olympiáda v roce 2020, respektive 2024, " uvedl Bém.

Proč chcete olympiádu v Praze?
Finanční analýzy ukazují, že Praha na olympiádě vydělá. Náklady budou zátěží pro stát, ale 80 procent z nich pokrývají nutné výdaje na infrastrukturu, které stát musí vynaložit, ať už hry budou, nebo ne. Navíc projekt velikosti olympiády je mimořádným stimulem pro růst ekonomiky, čehož je důkazem Řecko.

Jenže právě v Řecku zůstalo mnoho sportovišť nevyužitých. Nebojíte se toho, že se totéž stane v Praze?
Kdyby se toto mělo stát, byla by olympiáda nekonečná chyba. Olympiáda u nás bude jen za předpokladu, že bude mít rozumný rozměr.

Pokud usilujete o první kandidaturu na olympiádu v roce 2016, musíte už nyní usilovně pracovat na přípravě. Co děláte?
Do 15. září na nás čeká odeslání dopisu, že Praha má zájem o pořádání her. Na základě dopisu obdržíme dotazník, který do ledna 2008 musíme vyplnit a odevzdat.

A co děláte prakticky?
Máme zadány změny územního plánu, které se týkají severní terasy v Letňanech. Přesto zvažujeme, jestli jsou ideálním místem pro ceremoniální stadion skutečně Letňany, nebo jestli není možné využít infrastrukturu strahovského stadionu. V příštích dvanácti měsících nás čeká odborná i veřejná diskuse.

Odborná diskuse tady zatím chyběla... Co konkrétně plánujete?
Beru výtku, že jsme s odborníky olympiádu nediskutovali. Je to chyba. Slibuji pracovní workshopy, odborné konference, semináře i prezentace a přednášky pro veřejnost.

Viděl jste některé z "neoficiálních" projektů? Například studentů fakulty architektury?
Viděl jsem snad všechno.A co projektům říkáte?
Že je tu prostor pro každý dobrý nápad. Pokud by měla být kandidatura úspěšná, pak se dotýkáme roku 2020, nebo dokonce 2024. Je tady proto obrovský prostor pro dobré nápady a myšlenky, které mohou být zapracovány do olympijské studie.

MAGDALENA NOVÁ  


Pět kruhů na Strahově, Maninách...

Strahov, Holešovice - Zatím se jako o favoritovi na "srdce" olympijských her, tedy na ceremoniální stadion, mluví o letňanském Výstavišti. Jenže někteří architekti by rádi viděli centrum her spíš na Strahově.

Podobným směrem se nechali vést také tři studenti Fakulty architektury ČVUT, kteří středobod svého projektu navrhli u vysokoškolských kolejí.

Lépe řečeno: posadili ho přímo na místo sletového stadionu. "Ten jsme srovnali se zemí. Je ve špatném stavu, stálo by hodně peněz ho opravovat a je zbytečně velký," zdůvodňuje možný přístup ke stavbě z první poloviny 20. století jeden z autorů, Prokop Jirsa.

Koleje pro 8,5 tisíce lidí Společně s Jirsou na projektu areálu, který by zahrnoval centrální stadion, menší tréninkové plochy a olympijskou vesničku pro osm a půl tisíce sportovců, pracovali kolegové Ladislav Vendel a Martin Vlnas.

Místo dnešní pevné hradby kolejních bloků by se tu podle představ studentů klikatil barevný had budov, v nichž by po hrách vystřídali závodníky vysokoškoláci.

Centrem místa by byl obří stadion s masivními tribunami, které by pojaly přes sedmdesát tisíc diváků. "Část by byla zastřešená, druhá část tribun by byla teleskopická. Ty by po skončení her byly rozebrány," popisuje Jirsa proměnu megalomanského stadionu ve stadion lidských rozměrů.

A doprava? Té se studenti na Strahově nijak neobávají. "Navrhli jsme třípodlažní podzemní parkoviště pro čtyři tisíce aut, další diváci by sem jezdili kyvadlovou dopravou – vlaky z autobusů," naznačuje Jirsa.

S dobrou dopravní dostupností strahovského vršku souhlasí i Arnošt Navrátil, profesor fakulty architektury. "Mnoho lidí by se odtud mohlo pěšky rozptýlit směr Bílá Hora, Hradčany, Vypich," míní.

Z bazénu akvacentrum? Olympiáda však není jen atletika a centrální stadion, ale také například plavecký areál.

Jenže co se závodními nádržemi, kam přijde 12 tisíc diváků, po skončení her. Nabízí se varianta přebudovat je na akvacentrum.

To ve svých projektech zkusily dvě studentky – Veronika Jugová a Jana Fischerová. Obě napojily návrhy na osu k Invalidovně na jedné straně a na Vltavu na straně druhé.

"Bazén, který by se proměnil na akvapark, by oživil Rohanský ostrov," míní Jugová, která trasu od Invalidovny nechala přímo "projít" skrz areál. Přesto je podle Navrátila proměna sportoviště na relaxační centrum zbytečně náročná.

MAGDALENA NOVÁ



... nebo na výstavišti v Letňanech

Letňany - Jsou to jenom nápady, při kterých ruce jejich autorů nesvazovalo nic. Tedy kromě povinnosti uspět při zkouškách. Přesto se studenti Fakulty architektury ČVUT dokázali se zadáním olympijských sportovišť utkat se ctí. "A s fantazií. Nenechali se ovlivnit žádnými předsudky a názory," podotýká architekt Miloš Kopřiva, který se v praxi věnuje navrhování sportovních areálů.

Jak umazat 30 tisíc sedadel

Sportoviště tak zaplnily dosud volná nebo neudržovaná místa na Strahově, Maninách a samozřejmě také v Letňanech. Sem umístil ve svém diplomovém projektu z roku 2004 ceremoniální stadion například architekt Jaroslav Malý.

"Problém, který jsem měl vyřešit, byl, jak zredukovat kapacitu stadionu pro olympijské hry," říká architekt, který u státních zkoušek svůj projekt úspěšně obhájil. Jeho stadion, který připomíná futuristickou kosmickou loď, má kapacitu 85 tisíc návštěvníků. Třicet tisíc z nich sedí pod otevřeným nebem.

"Na teleskopických tribunách, které by po hrách zmizely," vysvětluje Malý. Kam? "Mohly by posloužit jinému českému atletickému stadionu," argumentuje jednoduše Malý.

Na uvolněné ploše po tribunách by se mohly konat například velké koncerty nebo by se tu mohlo spustit velké plátno. Rázem by se stadion proměnil na obří multikino.

Takový stadion, kde atlety střídají fotbalisté, však ohrožuje jiná komplikace – jak zajistit dobrou atmosféru pro fanoušky sprinterů či oštěpařů a zároveň milovníků kopané. Diváky by totiž od hřiště odděloval běžecký ovál.

"To by zajistily výsuvné tribuny v prvních řadách, které by návštěvníky přisunuly blíž k travnaté ploše," naznačuje složitou technologii Malý.

Tímby však technické fígle spojené se stadionem neskončily – trávník by se mohl proměnit i ve výstavní plochu. Aby ho exponáty neponičily, byl by na výsuvné ocelové vaně, která by z plochy prostě odjela.

"To není sci-fi, taková technologie funguje například v Německu," připomíná Arnošt Navrátil z pražské fakulty architektury a dodává, že za pár let navíc technologie zase poskočí o pořádný kus dopředu.

Na výstaviště v Letňanech se ve svém projektu vrhl také student Prokop Jirsa. V jeho projektu chybí ceremoniální stadion, zato tu stojí netradiční kulatá hala, v níž by spolu mohli zápolit stolní tenisté, basketbalisté nebo volejbalisté. Její rozměry by byly přibližně jako u Sazka Areny.

MAGDALENA NOVÁ

 

Plavecký bazén, který postaví jako šapitó cirkusu

Než se student architektury Martin Kabriel pustil do diplomového projektu – olympijského plaveckého bazénu – dlouho rozvažoval. Měl by v Praze zůstat natrvalo? Měl by se proměnit v zábavní akvacentrum? Potřebuje vůbec hlavní město takový areál?

"Došel jsem k názoru, že olympijský stadion a akvacentrum jsou diametrálně rozdílné stavby. Do jednoho přijde dvanáct tisíc návštěvníků, kteří se budou koukat, jak jiní plavou, ve druhém se chtějí lidé sami koupat," vysvětluje student důvod, proč přišel s neobvyklou myšlenkou: vytvořit rozkládací a pak zase skládací olympijský bazén. Něco na způsob cirkusového šapitó.

"Není to žádný převratný nápad, na podobném principu byl postaven na výstavě Expo 2000 v Hannoveru švýcarský dřevěný pavilon," odmítá Kabriel námitku, že by vyprojektoval v praxi neuplatnitelný nesmysl.

Svůj návrh umístil v mapách do tří možných lokalit – na Letnou poblíž stadionu Sparty, naManiny a na Strahov.

"Není potřeba dělat téměř žádné výrazné úpravy terénu," popisuje student svůj projekt, jejž bude za pár dní obhajovat před komisí. Rypadlo bagru by se muselo do země zahryznout jen kvůli skokanskému bazénu.

"Závodní a tréninková padesátka by seděly na zemi, tribuny diváků by byly nad úrovní terénu," ukazuje Martin Kabriel na modelu, který tvoří dvě budovy. Vzdušná hlavní hala, jejíž prohnutou střechu podpírá šestnáct schodových věží, které obklopují závodní a skokanský bazén, a krytý tréninkový bazén se zázemím pro závodníky.

"Ten je projektován tak, aby po rozložení mohl zakrývat tenisové kurty. Buď jednotlivě, nebo skupinově," naznačuje Kabriel budoucí využití některých dílců. Hlavní hala by se rozložila a téměř komplet se vrátila firmě, která stavební díly půjčuje.

Kabrielův nápad oceňuje nejen vedoucí práce, profesor Arnošt Navrátil, ale i její oponent Miloš Kopřiva. "Město by mělo takovou myšlenku zvážit. Vtáhne plavecký areál do centra, přitom ho ale trvale nezatíží," míní Kopřiva.

A Navrátil připomíná, že je to navíc stavba "recyklovatelná". Přeloženo – téměř žádný kus stavby nezbude Praze na krku. "A je taky levná a racionální," dodává vedoucí projektu.

MAGDALENA NOVÁ

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze