Jsou jako oheň a led. Bouřlivák a kliďas. Od osmi let se znají. Od deseti spolu chodili do třídy. Od dvanácti sedí v jedné kánoi. Teď stojí na stupních vítězů v areálu Helliniko. Olympijští medailisté.
|
Odpovědi Volfa |
„Vyhlášení, to byla třešnička na dortu,“ usmívá se Štěpánek. Volf shodí z hlavy olivový věnec. „Nevypadá na mně komicky? Musím se podívat do zrcadla.“
Vám ale musí být vedro. Na teploměru je 40 stupňů a vy jste si vyšli na vyhlášení v reprezentační teplákové soupravě.
Volf: Připadal jsem si jak v sauně. Ale ten super pocit za to stál.
Štěpánek: Když jsme tu v dubnu vyhráli Světový pohár, hráli nám českou hymnu, jenže na tribunách bylo pusto. Takhle se mi ceremoniál zamlouval mnohem víc.
|
Kdo je kdo na palubě bronzové deblkanoe |
|
Jaroslav Volf Ondřej Štěpánek Co už společně dokázali |
Medaile se vám stále houpají na krku. Pěkné?
Volf: A jak. I stužka je hezčí než loni na mistrovství světa, veselejší, barevnější.
Štěpánek: V Olympijské vesnici jsem si už sáhnul na bronz Katky Kůrkové. Líbila se mi. Tak mě napadlo, že si vyjedeme přesně takovou. Zlatou jsem neměl kde okukovat.
Předtím, když jste čekali, jestli budete bronzoví nebo bramboroví, vám určitě tak příjemně nebylo.
Volf: Už jsem v medaili nevěřil, přiznávám.
Štěpánek: Radši závodím, než jen koukám. Protože na vodě s tím můžu něco udělat. Jára v cíli hned vystoupil z lodi. „Já nejdu nikam,“ povídal jsem. Zůstal jsem v lodi, doufal. A dočkal se.
Na co se nyní nejvíc těšíte?
Štěpánek: Na studené pivo. Po dvou asi usnu. Stres byl strašnej, Francouzi a rozhodčí s námi pěkně zacvičili.
Volf: Potřebuju nejdřív dva litry vody. A pak asi dojde i na alkohol. Ve zdejším vedru bude nejschůdnější pivo. Čepují plzeň, tou rozhodně nepohrdnu. Vždyť dva týdny jsme pivo vynechávali.
Od Českého olympijského výboru dostanete prémii 300 tisíc korun. Co si koupíte?
Štěpánek: Peníze? Ty jsou další třešničkou na dortu. Jenže co já si koupím ? Všechno vlastně mám.
Volf: Auto by se hodilo. Něco novějšího z bazaru. Zato svůj starý favorit už ani neprodám. I když to bych asi neměl říkat, co?
Jak jste před závodem spali?
Štěpánek: Dost, ale lehce, s probouzením.
Zítra letíte domů. Máte radost, že teď se chvíli neuvidíte?
Štěpánek: Spíš že neuvidíme pádlo.
Vaše přítelkyně jsou sestry. Co jim přivezete?
Štěpánek: Hlavně sebe.
Volf: Taky suvenýry a kytku.
Kam se po hrách chystáte?
Štěpánek: Koncem září na mistrovství republiky. Dáme si chvíli volno a potom týden potrénujeme, ať na Lipně neuděláme úplnou ostudu.
Volf: Šestého září odevzdávám diplomku, musím k ní doma sednout. Poslední dobou jsem zvládal jen stránku za večer.
I tady? V Aténách?
Volf: Jasně.
Štěpánek: Já si po večerech radši četl, dobrodružný román od Wilbura Smithe. Čistil jsem si mozek.
Ještě si vzpomenete, kdy jste se viděli poprvé v životě?
Štěpánek: Ve třetí třídě, Jarda byl mým soupeřem na kajaku. Jezdil šťouchama a rychle, já bez šťouchů a pomalu. Takže jsme byli na stejno.
Prozraďte o tom druhém: co je jeho nesilnější a nejslabší stránkou?
Štěpánek: Nejsilnější? Že kouká na věci v klidu. A nejslabší? Když ten klid občas ztratí.
Volf: Ondra umí jít tvrdě za svým cílem, nenechá se odradit překážkami. Slabina mě žádná nenapadá. A pak: přece ho nebudu pomlouvat.
 Čeští deblkanoisté Jaroslav Volf (vpravo) a Ondřej Štěpánek hovoří s novináři po kvalifikační jízdě na olympiádě v Aténách. (19. srpna 2004) |
 Český kanoista Jaroslav Volf hovoří s novináři po kvalifikační jízdě na olympiádě v Aténách. (19. srpna 2004) |
 NA STUPNÍCH VÍTĚZŮ. Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek s bronzovými medailemi. |
 Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek při finálovém závodu. |
 Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek. |
 JEDOU SI PRO BRONZ. Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek při finále volního slalomu. |
 Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek. |
 Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek se radují z bronzové medaile. |
