"Po olympiádě ještě jedeme na turnaj do Milána, a tím nám sezona skončí," říká Celbová.
Pak už má jen jeden jistý termín, a tím je datum svatby. "Kde a jestli vůbec budu hrát šestkový volejbal, to ještě nevím. Smlouvu jsem nikde nepodepsala."
A stejně neurčitě mluví i o další budoucnosti deseti lety prověřené spolupráce se Soňou Novákovou. "Rozmýšlím, co bude dál, nějaké nápady už mám."
Do světové špičky v plážovém volejbalu pronikly pod dívčími jmény Celbová - Dosoudilová, tak spolu hrály i na své první olympiádě. V Sydney 2000 skončily stejně jako v Aténách, byly klasifikovány na devátém místě.
První se vdala Soňa, teď čeká stejný krok i její spoluhráčku. "Všechno muselo být nachystané ještě před olympiádou, protože po návratu nám bude zbývat už jen čtrnáct dnů," svěřila se nevěsta. "Teď už stačí jen přijít a říct Ano."
Po výborném vstupu do olympijského turnaje žila naděje, že by se svatební veselí mohlo spojit s oslavou mimořádného úspěchu. Vítězství nad nizozemskými a japonskými soupeřkami jim zvedlo sebevědomí, ale americký dvojblok byl smrtelný.
Prohra s Walshovou a Mayovou v základní skupině ještě tolik nevadila, ale v osmifinále už může jít dál jedině vítěz. "Věřily jsme si, ale soupeřky byly opravdu lepší," uznala Celbová po prohře se čtvrtým párem světa McPeakovou a Youngsovou.
Vyčítaly si, že nedokázaly účinně zareagovat na neobvyklou taktiku soupeřek, které posílaly míč přes síť hned ze druhého dotyku.
Nepopřely však ani zklamání ze smolného losu. "Je to škoda, hrály jsme tady dobře a druhé místo ve skupině nám mělo zajistit lehčího soupeře. Ale systém už byl takový," litovala Nováková.
Hrací systém nebyl pro všechny stejný. Většina párů z druhých míst po základní část se v osmifinále utkala mezi sebou, ale dva musely jít na vítěze. České hráčky měly tu smůlu, že to potkalo právě je.
"Když nám pan Hronek los oznamoval, nemohly jsme tomu vůbec uvěřit," popisuje Soňa Nováková čtvrteční noční telefonát s předsedou českého plážového volejbalu Janem Hronkem. "Mluvila s ním Eva, já jsem jen postřehla, jak nejdřív oněměla, a potom ta jména zopakovala. Byl to šok."
"Byly jsme překvapené, ale snažily jsme se nemyslet na to, jak jsou silné," popisuje Celbová přípravu na utkání. "Říkaly jsme si, že i my jsme dobré, že je můžeme porazit."
Ač nevylepšily své umístění ze Sydney, považují své olympijské vystoupení za úspěšné. "Jsem spokojená, jak jsme tady hrály, určitě se to muselo divákům líbit," je přesvědčena Celbová.
V Aténách volejbalistky vydrží až do konce olympijských her. Chtějí si prohlédnout město, vyjít na Akropoli, povzbudit další olympioniky a také si hodlají připomenout, proč se jejich sportu přezdívá plážový. "Chceme se vykoupat v moři," přitakává Eva Celbová.
Čas bude také na odměnu fanouškům, kteří volejbalistky neúnavně povzbuzovali. "Moc nás podporovali, a tak jsme jim slíbily, že je pozveme na večeři," prozrazují.
Plážová volejbalistka Eva Celbová skáče po míči při utkání proti nizozemským soupeřkám. |