Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 21. srpna 2017 Johana

Výprava na hry, to jsou tuny za miliony

Jaroslav Volf na letišti - Český kanoista Jaroslav Volf (vpravo) na letišti v Pekingu. | foto: APČTK

7 2008
Peking (Od zvláštní zpravodajky MF DNES) - Jachtařka Lenka Šmídová si zaleze do kontejneru a spřádá jakousi pavučinu. Části olympijské jachty třídy 470 vyvazuje do vzduchu tak, aby se nedotýkaly stěn velké přepravní bedny. "Tak je nejjistější, že loď zůstane nepoškozená," říká stříbrná olympijská medailistka z Atén 2004.

Tuhle nelehkou práci nesvěřuje žádné firmě, vždy jedině sobě. Komu jinému věřit víc?

Do kontejneru totiž balí asi 130 kilogramů těžkou loď v ceně zhruba půl milionu korun. K tomu připočtěte výlohy na plachty a další součásti lodi. Jde o drahocenný náklad.

Podobných kousků převážela česká olympijská výprava z různých koutů světa do Pekingu spoustu. Kdyby na jejich seznamu měl být úplně každý díl, jistě by měřil několik kilometrů a vydal za desítky milionů korun.

Vždyť jen z těch menších: desetibojař Roman Šebrle má páry treter na deset disciplín, k tomu atletické náčiní. Už jen tyče zaberou v letadle pořádný kus místa.

Jak na kánoi? S hokejkami

Kanoisté Jaroslav Volf s Ondřejem Štěpánkem měli na cestu loď zabalenou do vaku v národních barvách. "Máme dvě stejné, jednu jsme do Pekingu už předem odvezli na tréninky, ale trochu jsme ji zlomili. Tak jsme vzali novou," popisoval Ondřej Štěpánek. Při balení lodi využije také odpad ze svého koníčku: na špičkách totiž kánoi podporují ulomené kusy hokejek, aby se nepoškodila.

"Máme vak od výrobce, loď ještě vyztužíme. Na letišti musí být nahlášená, aby letadlo mělo požadované rozměry. Samozřejmě se platí nadváha i nadrozměr," říká Štěpánek.

Řekli byste, že tak velké zavazadlo nikdo nemůže přehlédnout? Jenže ani kánoe nedoletí pokaždé v pořádku. "Stalo se, že nám ji přejeli ještěrkou, na obalu byly pásy od pneumatiky. Musíme doufat. Ti, co dělají na letišti, jsou taky jen lidi," pousmál se Štěpánek a v ruce při tom držel pět pádel na míru svázaných k sobě.

Zatímco kanoisté si vezli loď s sebou, jachtařka Šmídová ji posílala do Číny už v lednu z australského Melbourne. A veslaři, jejichž nejmenší loď vyjde na čtvrt milionu korun, balili ve švýcarském Luzernu.

To cyklisté mívají svoje nástroje u sebe, na cestu je skládají. Někteří do beden, které pak položené na sebe mají cenu jako velmi slušné auto.

Tak třeba: dráhový speciál je za 400 tisíc korun jeden, do Pekingu putovaly čtyři kusy. K tomu tréninková kola po 70 tisících, opět čtyři kusy.

Roman Kreuziger, třináctý z Tour de France, si na olympiádu vezl pro silniční závod dvě kola ve speciálních obalech, do nichž je úsporněji naskládá. "Aby se nepotloukla. A vejde se pod ně i helma," říkal. Vaky mají ještě jednu výhodu: jsou lehčí. "Dávají na ně lísteček křehké. Kolik může moje kolo stát? To netuším."

Odhadem je to 150 tisíc korun za kus.

Na hry cestoval kůň i pivo

Na speciální trase ve zvláštním letadle se na hry přepravovala klisna Karla pro hongkongskou soutěž v military. To jest 590 kilogramů živé váhy, 100 tisíc korun pojištění. "S její přepravou pomohl grant Mezinárodního olympijského výboru," říká Jiří Kynos.

Právě on jako ekonom Českého olympijského výboru náklady na dovoz počítá. "Celkem doprava stojí 1,7 milionu korun, stejně jako na olympiádu do Sydney. Ale tentokrát nám s tím pomohly granty."

Doprava věcí do sídla české olympijské mise vyšla zhruba na 800 tisíc korun. "Materiálu bylo jeden a půl tuny," vypočítal šéf české mise František Dvořák.

Vezlo se i pivo do olympijského domu. "Ale řadu věcí jsme kupovali tady. Kancelářské věci. Spočítali jsme s naším strejdou Skrblíkem, že cargo by bylo dražší."

I tak má Skrblík pěkný poklad.

. Střelci vezou výbavu za 1,5 milionu korun


Vyplněné stohy papírů, ale také správný výběr letecké společnosti. I to jsou nutnosti, které čeští střelci potřebují, aby měli zbraně všude, kde je potřebují.


"Když se cestuje daleko, musíme mít jistotu, že kapitán dá souhlas, aby se  zbraně naložily na palubu," líčí Vladislav Šaňák, šéf českého střeleckého týmu.


S tím při odletu na olympiádu potíže nebyly. "Ale museli jsem vyplnit asi pět různých typů dokumentů a ještě před odletem jsme na letišti odevzdávali tureckou deklaraci.


Ovšem spíš bývá problém s nadváhou." Na tu zase mohou pomoci třeba pravidla letecké společnosti, která dovolují tíhu rozdělit mezi členy výpravy.


Kolik kilo tedy veze jeden střelec?
V průměru má dvacet až třicet kilo nadváhy.


Tu tvoří střelecké vybavení?
Samotný kufr, kde jsou zbraně, váží pětadvacet kilo. K tomu jsou osobní věci a pro puškaře ještě jedna taška střeleckých věcí.


Za kolik peněz celkově jste vezli věci do Pekingu?
Každý střelec má průměrně dvě zbraně, cena je zhruba od padesáti do  osmdesáti tisíc korun. Plus střelecká výbava, která je pro puškaře za padesát tisíc korun, pro pistoláře za deset tisíc. Spočítali jsme to asi na 1,5 milionu korun.


Pojišťujete na cesty zbraně nějak speciálně?
To se ani nedá, jsme pojištění obecně. Používáme obaly, které jsou vyzkoušené, zbrani by se nemělo nic stát. Je to kufr vyplněný molitanem, kam se do přesně vytvarované mezery vloží puška nebo pistole. Jen Katce Emmons se cestou do Pekingu pohnula pažba na vzduchovce, flinta musela někde dostat ránu.


Pekingskou olympiádu provázejí velké kontroly. Neměli jste s takovým nákladem na letišti po příletu velký prostoj?
Měli jsme zkušenost. V dubnu na Světovém poháru to někteří podcenili, třeba si napsali jednu zbraň a vzali jinou, kterou jim pak nepustili do země. Teď byl každý velmi opatrný. Dokumenty se vyplnily důsledně. Pro tento výjezd jsme neměli ani jednu chybu. Když jsme přiletěli, počítali nám i střelivo a srovnávali počet s tím, co jsme nahlásili, což není normální. Zbraně kontrolovali na třech různých papírech. Ale celá procedura proběhla velmi rychle.

Autoři:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze