Tuhle nelehkou práci nesvěřuje žádné firmě, vždy jedině sobě. Komu jinému věřit víc?
Do kontejneru totiž balí asi 130 kilogramů těžkou loď v ceně zhruba půl milionu korun. K tomu připočtěte výlohy na plachty a další součásti lodi. Jde o drahocenný náklad.
Podobných kousků převážela česká olympijská výprava z různých koutů světa do Pekingu spoustu. Kdyby na jejich seznamu měl být úplně každý díl, jistě by měřil několik kilometrů a vydal za desítky milionů korun.
Vždyť jen z těch menších: desetibojař Roman Šebrle má páry treter na deset disciplín, k tomu atletické náčiní. Už jen tyče zaberou v letadle pořádný kus místa.
Jak na kánoi? S hokejkami
Kanoisté Jaroslav Volf s Ondřejem Štěpánkem měli na cestu loď zabalenou do vaku v národních barvách. "Máme dvě stejné, jednu jsme do Pekingu už předem odvezli na tréninky, ale trochu jsme ji zlomili. Tak jsme vzali novou," popisoval Ondřej Štěpánek. Při balení lodi využije také odpad ze svého koníčku: na špičkách totiž kánoi podporují ulomené kusy hokejek, aby se nepoškodila.
"Máme vak od výrobce, loď ještě vyztužíme. Na letišti musí být nahlášená, aby letadlo mělo požadované rozměry. Samozřejmě se platí nadváha i nadrozměr," říká Štěpánek.
Řekli byste, že tak velké zavazadlo nikdo nemůže přehlédnout? Jenže ani kánoe nedoletí pokaždé v pořádku. "Stalo se, že nám ji přejeli ještěrkou, na obalu byly pásy od pneumatiky. Musíme doufat. Ti, co dělají na letišti, jsou taky jen lidi," pousmál se Štěpánek a v ruce při tom držel pět pádel na míru svázaných k sobě.
Zatímco kanoisté si vezli loď s sebou, jachtařka Šmídová ji posílala do Číny už v lednu z australského Melbourne. A veslaři, jejichž nejmenší loď vyjde na čtvrt milionu korun, balili ve švýcarském Luzernu.
To cyklisté mívají svoje nástroje u sebe, na cestu je skládají. Někteří do beden, které pak položené na sebe mají cenu jako velmi slušné auto.
Tak třeba: dráhový speciál je za 400 tisíc korun jeden, do Pekingu putovaly čtyři kusy. K tomu tréninková kola po 70 tisících, opět čtyři kusy.
Roman Kreuziger, třináctý z Tour de France, si na olympiádu vezl pro silniční závod dvě kola ve speciálních obalech, do nichž je úsporněji naskládá. "Aby se nepotloukla. A vejde se pod ně i helma," říkal. Vaky mají ještě jednu výhodu: jsou lehčí. "Dávají na ně lísteček křehké. Kolik může moje kolo stát? To netuším."
Odhadem je to 150 tisíc korun za kus.
Na hry cestoval kůň i pivo
Na speciální trase ve zvláštním letadle se na hry přepravovala klisna Karla pro hongkongskou soutěž v military. To jest 590 kilogramů živé váhy, 100 tisíc korun pojištění. "S její přepravou pomohl grant Mezinárodního olympijského výboru," říká Jiří Kynos.
Právě on jako ekonom Českého olympijského výboru náklady na dovoz počítá. "Celkem doprava stojí 1,7 milionu korun, stejně jako na olympiádu do Sydney. Ale tentokrát nám s tím pomohly granty."
Doprava věcí do sídla české olympijské mise vyšla zhruba na 800 tisíc korun. "Materiálu bylo jeden a půl tuny," vypočítal šéf české mise František Dvořák.
Vezlo se i pivo do olympijského domu. "Ale řadu věcí jsme kupovali tady. Kancelářské věci. Spočítali jsme s naším strejdou Skrblíkem, že cargo by bylo dražší."
I tak má Skrblík pěkný poklad.
. Střelci vezou výbavu za 1,5 milionu korun
|