Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 26. června 2017. Adriana

Pomohl si jedem vrahů z Agathy Christie. Zmizí vzpírání z olympiády?

Vzpěrač Izzat Artykov z Kyrgyzstánu | foto: Reuters

19 2016
Koupil si strychnin v lékárně, tvrdil, že potřebuje otrávit starého psa. Pak ho našli v těle jeho mrtvé ženy. Takový případ měl na stole Hercule Poirot v detektivce Agathy Christie. Kyrgyzský vzpěrač si strychnin pořídil za jiným účelem: chtěl si pomoct k olympijské medaili. Možná tím odstartoval zkázu svého sportu.

Po propracovaných dopingových systémech, nezjistitelných substancích, krevních transfúzích a vůbec sportovních podvodech à la Lance Armostrong působí příběh vzpěrače Izzata Artykova jako nápad z konce 19. století.

Doping v Riu

Kyrgyzský vzpěrač a moldavský kanoista

Sergej Tarnovschi v rozjížďce na kilometrové trati na olympijských hrách v Riu.

Kyrgyzstánský hrdina si pomohl k bronzové medaili v kategorii do 69 kg užitím strychninu, známého jedu, který se obyčejně používá do pastí na hlodavce. Jestliže se ale konzumuje v malých dávkách, funguje jako účinný stimulant.

Strychnin hrál dokonce hlavní roli ve vůbec prvním dopingovém případu v moderních dějinách olympijských her. Podle záznamů historiků vyhrál maraton v St. Louis v roce 1904 běžec Thomas Hicks díky kombinaci několika dávek strychninu, vaječných žloutků a brandy.

Jako stimulant ho znali na přelomu 19. a 20. století nejen vrcholoví sportovci, ale byl také součástí tonik pro rekreační užití. Měl působit obdobně jako třeba káva. Proto se stal i oblíbeným prostředkem úkladných vrahů Agathy Christie, kteří ho podali své oběti ve větším množství.

Konec vzpírání po Tokiu 2020?

Kyrgyz Artykov se možná stane jedním z „vrahů“ svého oblíbeného sportu. Další případ podvodu na olympijských hrách ukazuje, jak je vzpírání dopingem prolezlé, a proto sílí hlasy o vyloučení tradičního sportu z programu her.

Do Tokia 2020 má sice své místo jisté, ale pak? Kdo ví.

Není vůbec vyloučeno, že vzpírání, které je na olympiádě od roku 1920, může jako černá ovce z olympijské rodiny dočasně, anebo nadobro zmizet.

„Doufám, že se něco takového nestane,“ tvrdí prezident Mezinárodní vzpěračské federace Tamás Aján z Maďarska. „Snad si vzpírání povede dostatečně době a zůstane na programu.“

Zlatou olympijskou medaili získal gruzínský vzpěrač Lasha Talakhadze. (17....

Zlatou olympijskou medaili získal gruzínský vzpěrač Lasha Talakhadze. (17. srpna 2016)

Olympijské hry v Riu ho ovšem v tomto ohledu musely zklamat. Vzpírání si rozhodně dobře nevede.

Před startem byli kvůli rozsáhlým podvodům vyloučeni všichni vzpěrači Bulharska a Ruska. A stejně se v Brazílii už přišlo na další čtyři dopingové případy.

Kromě Artykova neprošli testem ještě před soutěží dva Poláci a vzpěrač z Tchaj-wanu. Jednu ze zlatých medailí navíc vyhrál ohromně kontroverzní Nijat Rahimov z Kazachstánu, který do Ria přiletěl rovnou po dvouletém distancu.

Jsem čtvrtá? Počkejme si na testy

Špinavé vzpírání se topí v takových problémech, že si vzpěrači v podstatě zvykli, že závod nekončí posledním pokusem na pódiu, ale až v laboratoři.

Kolumbijka Mercedes Isabel Perezová po svém čtvrtém místě v kategorii do 63 kilogramů přímo sršela sebevědomím, že má medaili prakticky v kapse.

„Musíme počkat na dopingové testy,“ řekla. „Kdo ví? Skončit čtvrtá je to nejlepší, protože když se něco stane, tak se vyšplhám na pódium.“

Ač by se to v ostatních sportech zdálo těžko pochopitelné, ve vzpěračském prostředí může mít klidně pravdu.

Fotogalerie

Z celkem 45 medailistů na olympiádě v Londýně hned dvacet neprošlo v některé části kariéry dopingovým testem. Mluví se o tom, že až dvanáct majitelů medailí z Londýna se po opětovném testování bude měnit.

Většina případů souvisí s reprezentanty post-sovětských zemí, anebo států východní Evropy. Doping se našel také u medailistů z Číny, Íránu nebo Tchaj-wanu.

Právě na východní polokouli je vzpírání mnohem populárnější ́než na Západě, kde by se proti konci siláku na olympiádě asi tolik neprotestovalo.

Prezident federace Aján se brání, že vzpírání není tak zkažené, jak se zdá. Podle něj provádí mnohem víc dopingových zkoušek než kterákoliv jiná federace. Navíc plánuje uchovávat více vzorků pro budoucí opětovné testování.

„Žádný jiný sport neudělal tolik jako my,“ tvrdí Aján.

Jenže výsledky zatím nejsou moc vidět. Tribuny jsou při soutěžích poloprázdné kromě pár nadšených skupinek skalních příznivců. A to hlavně ze zemí, které mají problémy s dopingem jako Kazachstán nebo Čína.

Aján si přesto stojí za svým: „Vzpírání je mnohem víc než doping.“

Dokud se ale po každých hrách budou muset vyměňovat medaile, nikoho o tom nepřesvědčí.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze