Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 16. srpna 2017 Jáchym

Vzplál i čtvrtý oheň a potom se setmělo. Olympijské hry ve Vancouveru skončily

1 2010
Vancouver (Od zvláštního zpravodaje iDNES.cz) - Na druhý pokus se kanadské rychlobruslařce Le May-Doanové podařilo zapálit čtvrtý oheň olympiády ve Vancouveru a prezident MOV Jacques Rogge mohl prohlásit hry ve Vancouveru za ukončené. Ale i závěrečný ceremoniál se nesl ve stínu smrti sáňkaře Kumaritašviliho, jehož památku nezapomněl nikdo zmínit ve svém projevu.

Zakončení her očima Martiny Sáblíkové

"Bylo vidět, jak jsou Kanaďané hrdí na svoji zemi. Program mě bavil. Hodně jsem se těšila, že ponesu vlajku. Ani jsem nebyla nervózní, spíš hodně natěšená."

Každý účastník závěrečného ceremoniálu dostal čelenku s losími parohy. "To bylo vtipné," líbilo se dvojnásobné zlaté medailistce.

Legendární rychlobruslařka Catriona Ann Le May-Doanová měla hlavní roli v jediném lapsu úvodního ceremoniálu, kdy se nepodařilo zapálit jeden oheň ze čtyř na vrcholech obřích pylonů. Organizátoři proto na poslední chvíli změnili program zakončení her, začalo se zapálením neposlušného čtvrtého ohně. A pak už se jelo naplno podle plánu.

Po úvodním reji tisíce mladých sportovců se snowboardy nastoupily na plochu již značně prořídlé výpravy jednotlivých zemí. Za nejméně početnou bylo možné označit výpravu Alžírska, která už ve Vancouveru neměla žádného sportovce a osaměle kráčel po ploše s vlajkou asistent národního olympijského výboru.

Zástavu Běloruska nesl smutný hrdina Leonid Karnějenko. Vicemistr světa z volné patnáctky z roku 2007 se v semifinále sprintu dvojic blížil do cíle na prvním místě, ale vběhl do špatného koridoru a byl diskvalifikován. Role při závěrečném ceremoniálu mu měla být malou útěchou.

Kanadští sportovci při závěrečném ceremoniálu ZOH ve Vancouveru.Americký rychlobruslař na krátké dráze Apollo Ono při závěrečném ceremoniálu ZOH ve Vancouveru.Předseda MOV Jacques Rogge a kanadský premiér Stephen Harper při závěrečném ceremoniálu ZOH ve Vancouveru.

Čest nést americkou vlajku dostal olympijský vítěz závodu v severské kombinaci Bill Demong, norskou zástavu třímal dvojnásobný zlatý medailista Petter Northug, slovenskou bronzový biatlonista Pavol Hurajt a českou dvakrát zlatá Martina Sáblíková.

Zakončení her očima Tomáše Krause

"Bylo tady zase spousta lidí, ale pohodový večer. Bylo poznat, že všechny, co se podíleli na programu, to baví. Stejně jako bylo poznat, že nejvíc medailí měla Kanada." 

Na rozdíl od úvodního ceremoniálu, kde se to v čele průvodů hemžilo hokejisty, nesvěřil nikdo vlajku zástupci nejpopulárnějšího zimního kolektivního sportu.

Mezitím byla rozdána i poslední sada medailí, z nichž tu nejcennější dostal na krk Petter Northug z Norska. Pravověrný sprinter, který poslední den olympiády triumfoval na nejdelší trati běžců na lyžích, na 50 kilometrů klasicky.

Ale kromě norské se hrála na stadionu na základě tradice hymna řecká a na počest pořadatele příští zimní olympiády hymna ruská. Celá prostřední část ceremoniálu byla věnována Rusku, městu Soči a sportovištím, nad kterými se olympijský oheň rozzáří za čtyři roky. Na závěr ruské sekce diváky na stadionu uhranul obří, osmikřídlý motýl (ve skutečnosti ruská operní diva), který dokonce zazpíval.

A poté už přišly na řadu závěrečné projevy a prezident Mezinárodního olympijského výboru Jacques Rogge předepsanou formulí zakončil jedenadvacáté zimní olympijské hry.

Nejlepší ze závodu běžců na lyžích na 50 kilometrů dostali medaile během závěrečného ceremoniálu.Scéna závěrečného ceremoniálu ZOH ve Vancouveru.  Neil Young vystoupil během závěrečného ceremoniálu ZOH ve Vancouveru.

Zakončení her očima Tomáše Vernera

"Líbilo se mi to víc než zahájení. Bylo to kratší a víc od srdce. Lepší byla hudba a řečníkům bylo lépe rozumět."

O chvíli později přestaly za zvuků písně kanadského písničkáře Neila Younga šlehat olympijské plameny a vysoké pylony se ztratily zpět v zemi, odkud se před šestnácti dny vynořily.

Olympijské hry skončily a plocha stadionu BC Place se změnila v rej barev a hlavně zvuků. Téměř dvouhodinová oslava kanadské země a kanadského národa se odehrála za písní slavných domácích umělců, jakými jsou Alanis Morissette nebo Avril Lavigne.

Kanadští sportovci rekordně zářili

V medailovém pořadí zemí se žádná velká překvapení nekonala. Domácí Kanada sice nesplnila plán, že bude mít nejvíce medailí ze všech, vyhrála však hodnocení podle zlatých medailí. Čtrnáct olympijských vítězů ještě nikdy v historii žádná země na zimních olympijských hrách neměla. Nejvíce medailí, celkem sedmatřicet, brala nejpočetnější výprava USA.

Kanada předčila v historickém hodnocení bývalý Sovětský svaz, který získal třináct zlatých medailí v roce 1976. Třináct zlatých získali i před osmi lety v Salt Lake City Norové. Kanaďané měli co napravovat, na předchozí domácí zimní olympiádě v Calgary 1988 nevyhráli jedinou disciplínu.

Pro Kanadu je nejcennější až to úplně poslední vítězství, těsně před závěrečným ceremoniálem. Hokejisté potvrdili roli největších favoritů a ve finále dokázali vrátit porážku ze skupiny ambicióznímu týmu Spojených států. V prodloužení rozhodl gólem na turnaji jinak nevýrazný Sidney Crosby.

Největším překvapením ostře sledovaného turnaje nejlepších hokejistů světa byl tým Slovenska, který sice přišel ve smolném zápase s Finskem o bronzové medaile, ale jeho hráči Demitra a Hossa ovládli kanadské bodování turnaje, přičemž první z nich se jako jediný zástupce Evropy prosadil do All Star týmu. Nejlepším hráčem byl vyhlášen americký gólman Miller.

Kanaďan Sidney Crosby se raduje z vítězného gólu v hokejovém finále s USA. (28. února 2010)

Kanaďan Sidney Crosby se raduje z vítězného gólu v hokejovém finále s USA. (28. února 2010)

Oslavy zlaté olympijské medaile hokejistů Kanady v centru Vancouveru. (28. února 2010)

Oslavy zlaté olympijské medaile hokejistů Kanady v centru Vancouveru. (28. února 2010)

Nejúspěšnějším sportovcem her se stala norská běžkyně na lyžích Marit Björgenová se třemi zlatými, jednou stříbrnou a jednou bronzovou. Tři nejcennější kovy získal také čínský rychlobruslař na krátké dráze Wang Meng, který se tak stal nejúspěšnějším mužem. Na počet medailí je však lepší vládce běžeckého lyžování Northug z Norska, který ke dvěma prvním místům přidal jedno druhé a jedno třetí. Celkem 61 sportovců získalo více než jednu medaili.

Česká republika s největší výpravou v historii naplnila očekávání a veze si z Kanady nejobsáhlejší medailovou sbírku účasti na zimní olympiádě. Největší měrou se o ni zasloužila Martina Sáblíková. Dvaadvacetiletá rychlobruslařka ovládla podle předpokladů obě vytrvalostní tratě na 3 tisíce a 5 tisíc metrů a přidala nečekaný bronz na 1500 metrů.

Také bronzovou medaili Šárky Záhrobské lze zařadit mezi plánované kovy, stejně jako dvě medaile běžců na lyžích. Bronz ze štafety byl příjemným překvapením, naopak od individuálních startů Lukáše Bauera se čekalo víc než jedno třetí místo. Ale potvrdilo se, že profil olympijských tratí, stejně jako disciplíny na nich naplánované, mu příliš nesedly. Když se k tomu přidá stále větší preference hromadných startů, kde nemůže jedinečný tempař uplatnit svoji největší přednost, nelze jeho vystoupení vidět jinak než velmi úspěšné.

Hry proběhly ve stínu úmrtí jednadvacetiletého sáňkaře Nodara Kumaritašviliho, který v tréninku vyletěl v poslední zatáčce z ledového koryta a zátylkem a zády narazil do nechráněného ocelového sloupu. Pro závody sáňkařů a skeletonistů byla poté zkrácena trať.

Whistler - pietní místo na památku tragicky zesnulého gruzínského sáňkaře Nodara Kumaritašviliho

Za největší průšvih pořadatelů lze označit chyby časomíry a rozhodčích při vypouštění závodníků na start stíhacího závodu biatlonistů. Švédská favoritka Olofssonová-Zideková se tak na trať dostala o 14 vteřin později. Během závodu jí byla ztráta odečtena, ale do kontaktu s čelem se už nedostala.

Nejsilnější příběh her prožila slovinská běžkyně na lyžích Petra Majdičová, která při tréninku v zatáčce uklouzla, vylétla z trati a spadla do čtyři metry hlubokého koryta potoku vedle trati. Přesto dokázala ve sprintu postoupit až do finále, kde po heroickém výkonu vybojovala bronzovou medaili. Jak se později ukázalo, se čtyřmi zlomenými žebry a proraženou plící. Celý svět prožíval také nakonec bronzový boj kanadské krasobruslařky Rochetteové, které dva dny před startem soutěže zemřela matka na infarkt.

Jsou příběhy, které by se už nikdy na olympiádě neměly opakovat, a tyto dva patří mezi ně. Snad budou za čtyři roky ze Soči chodit pouze zprávy o výjimečných sportovních výkonech. A také o dalších medailích českých sportovců.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze