"Změnil jsem se," ujišťuje v Sestriere. "Ale většinou chodím do fitka jen před sezonou."
Co tedy dělat na olympiádě, když právě nezávodíte a netrénujete? Pamětník Bauer tuší, do čeho jde.
"Tři týdny bez domova budou dlouhé. Jenže když si představím, kolik učení mě čeká na zkoušku, kterou dělám hned po návratu, jsou i ty tři týdny krátké," uvažuje.
Proto si student báňské fakulty přibalil do kufrů i skripta z předmětu zvláštní informační systémy.
Pokud zatouží po relaxaci, má k dispozici atrakce v mezinárodní zóně olympijské vesnice. Hitem číslo jedna je jako vždy sál s počítačovými hrami. "Pravidelně se tam utkávám s Petrem Michlem v závodech aut, jezdíme rallye. Jsme kluci, ne? A napište, že ho porážím," uculí se.
Biatlonistka Irena Česneková, veteránka čtyř olympiád, naopak prohlašuje: "Na takových počítačích jsem nikdy nebyla a nebudu. Radši půjdu na procházku."
Zabaví ji také mailování. "Smůla, internet zatím nejde. Už týden ho prý dávají dohromady," říká její kolegyně Kateřina Holubcová, začtená do knížky Tři lékaři. "Je smutná a veselá zároveň, prostě ze života."
V mezinárodní zóně vesnice jsou sportovcům k dispozici i banka, pošta, obchodní zóna, náboženské centrum či muzeum olympiád. Také kadeřnictví.
Bauer zatím nedodržel svůj rituál: odbarvit si před velkou akcí vlasy. "Ale co není, může být. Třeba dojde i na nějakou sázku."
Na pět minut do bazénu
Biatlonový mistr světa Roman Dostál si prohlíží bazén. "Párkrát tam asi vlezu. Jen na pět minut, vykoupat nožky," chystá se.
Jiní raději relaxují za plotem olympijské vesnice. "Mám s sebou běžky, už se těším. Půjdu jen po vrstevnici, žádné šílenosti," říká sáňkařka Markéta Jeriová.
Nejen ona hledá únik do jiného sportu. Kateřina Neumannová si pro změnu přibalila lyže na sjezd, v Sestriere je využila. "Ale byla to bída. Málo sněhu, jen dvě sjezdovky otevřené. A permanentka stála 22 eur, ani neměli půldenní," posteskne si.
Teď vysedává ve svém apartmánu v Pragelatu, s kávou u televize. "Ráno sledujeme s Luckou Kouzelnou školku."
Pro obyvatele vesnice sportovců však mají největší kouzlo společné večerní potlachy. "Večeře v jídelně se někdy natáhnou na dvě tři hodiny," líčí Bauer. "Povídáte se všemi, od biatlonistů až po hokejisty."
Lákadlo? Vstupenky na soutěže
Další lákadlo? Vstupenky na soutěže. "Jel bych na hokej a na curling, kdyby to nebylo tak daleko," přemýšlí lyžař.
Návštěvu závodů pod otevřeným nebem si raději odpustí.
"Stát venku v mrazu? To ne. Zimy si užiju dost při vlastním běhání. Budu fandit u televize."
Stále se všichni teprve rozhlížejí. "Ještě jsme vyjevení a celí paf, jak je olympiáda tentokrát rozstrkaná," sděluje Česneková.
Brzy se dostaví úplně jiný pocit. Svírání v břiše. "Před prvním startem na olympiádě se mu nevyhnete. Přesto vás vědomí, že se blíží nejdůležitější závod roku, nesmí rozhodit," uvědomuje si z vlastní zkušenosti Bauer.
Kolem se mihne Stanislav Frühauf, kouč Neumannové. "Jo, pohoda musí bejt. Co bysme měli v tom životě jinýho?" prohodí.
 Jaký vzkaz pošle fanouškům z Turína běžec na lyžích Lukáš Bauer? |
 Olympijské nákupy Lukáše Bauera. |
 Běžec na lyžích Lukáš Bauer už otestovat i olympijskou posilovnu. |
 Lukáš Bauer v olympijské vesnici. |
 Běžec na lyžích Lukáš Bauer. |
