Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 24. srpna 2017 Bartoloměj

Zahájení olympiády: čekání, nadšení, únava

14 2004
(Od zvláštního zpravodaje iDNES) Nejprve čekání, pak nadšení a v případě fanoušků i trochu únava - takové bylo zahájení aténské olympiády v podání české olympijské rodiny. "Bylo to nádherné, když člověk vešel na stadion a slyšel ty řvoucí tribuny," řekla dráhová cyklistka Lenka Valová.

Byla jednou z padesátky Čechů, kteří se slavnostního zahájení zúčastnili přímo na ploše Olympijského stadionu.

"To víte, máme tu jen půlku výpravy, mnozí měli ráno tréninky nebo soutěže, takže nakonec šli napůl atleti a funkcionáři," líčí ekonom české olympijské mise Jiří Kynos.

Čeští sportovci zahájili cestu na zahájení krátce před sedmou, kdy vyrazili autobusem z vesnice do gymnastické haly u Olympijského stadionu, shromaždiště pro slavnostní nástup.

"Uběhlo to tam docela rychle, hrála dobrá hudba a na velké obrazovce jsme hezky usazení viděli, co se děje venku," popisovala Lenka Valová.

Na stadion vstoupila česká výprava až mezi posledními - státy nastupovaly podle řecké abecedy. - reportáž z ceremoniálu zde

"Je to nezapomenutelné, perfektní, fotili jsme každý krok. Viděla jsem i jednu českou vlajku, ale nevíme, kdo to byl," rozplývala se cyklistka, která se s ostatními uložila ke spánku "doma" ve vesnici půldruhé hodiny po půlnoci.

To v případě fanoušků zabrala cesta na stadion a pak do postele trochu víc času. Do centra Atén vyráželi od hotelu ve čtvrti Kalamaki v Pireu už o půl páté odpoledne místního času, aby zavčasu podstoupili bezpečnostní prohlídky a dostali se na stadion.

Do sedaček dosedli kolem 19:30, kdy začínala "zahřívací show". Čeští fanoušci, z nichž mnozí seděli až skoro pod střechou stadionu, se zapojili do řady mexických vln obíhajících Olympijský stadion, ale hlavně se kochali barevnou scenérií celé show.

"Bylo to fajn, ale když končilo defilé výprav, už jsem se cítil dost unavený a myslím, že jsem nebyl sám. Zapálení ohně mi pak trochu zvedlo náladu," řekl zhruba padesátiletý český fanoušek, který si nepřál být jmenován.

Zpátky do hotelu ho pak společně s dalšími čekala stejná anabáze jako při příjezdu - více než hodinová cesta metrem a pak tramvají. Navíc hezky odstátá ve frontách u stadionu. Doprava ale byla bez potíží, takže nikdo nemohl nadávat. A ani nenadával.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze