Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Středa 23. srpna 2017 Sandra

Zahalené muslimky v Pekingu střílí i veslují

Egyptská sportovní střelkyně Hašad Šimaaová- | foto:  Michal Sváček, MAFRA

6 2008
Peking (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Najmeh Abtinová z Íránu má na hlavě závoj a na olympijské střelnici míří z luku. Její krajanka Homa Hosejniová trénuje na skifu. Egypťanka Hašad Šimaaová stojí na střelnici se vzduchovkou také v závoji. "Ta je na tom ještě dobře," říká česká střelkyně Kateřina Emmons.

"Jiné arabské střelkyně, které potkávám na Světových pohárech, nosí při závodech plné hábity, koukají jim jen oči. Navlečou si těžké střelecké obleky a přes ně hábit. Síla, co? Ale jsou zvyklé od mala. Já si můžu jen pískat, že tam nežiju."

Zahalené muslimky startují i na pekingských hrách, ačkoli pohled na ně mnohé stále přivádí v úžas.
Jejich cesta ke sportu je v mnoha arabských zemích nadále trnitá – a například v Saúdské Arábii zcela nemožná.

"Ženy nebudou součástí našeho týmu," oznámil Rašíd Al-Herajvel, šéf výpravy. "Teď není správný čas, abychom jim umožnili sportovat."

Náboženští vůdci ve striktně islámském státě jsou zásadně proti sportování žen a jejich startům na mezinárodních soutěžích.

Před třemi lety zdejší ministerstvo školství, ovládané náboženskými konzervativci, opět zamítlo žádost na zavedení tělesné výchovy dívek ve školách. Ženy mají zakázáno navštěvovat tělocvičny i posilovny s výjimkou několika vymezených pouze pro ně. Nesmějí ani chodit na stadiony a fandit sportovním týmům.

"Usilovat příliš rychle o to, aby se situace změnila, by nebylo rozumné. Mám plnou důvěru ve vládu a její rozhodnutí," říká Fajád al-Šamari, sportovní reportér z Rijádu.

Možná je i on pod vlivem knihy náboženského učence Muhammada al-Habdana, v níž ostře protestuje proti ideji umožnit ženám sportovat.

"To je přesně to, co Západ chce. Odtáhnout muslimské ženy z jejich domovů a zbavit je jejich šátků. To nepřipustíme," uvedl al-Habdan pro agenturu Reuters.

Ali al-Ahmad, představitel saúdské opozice, naopak v rozhovoru pro list International Herald Tribune požadoval: "Mezinárodní olympijský výbor musí proti zemím, které zakazují ženám sportovat, zakročit tím, že je vyloučí z her."

Jenže MOV naposledy vyloučil z her v roce 2000 Afghánistán – kvůli politice Talibanu. Letošní "stop" udělené Iráku za vměšování státu do záležitostí národního olympijského výboru nakonec stáhl.

Aby lídři MOV vstoupili do diplomatického konfliktu s bohatými ropnými mocnostmi kvůli ženám, je zcela nepravděpodobné. Raději věří v evoluci než v revoluci.

Příkladem pro Saúdy mají být sousedé v Perském zálivu, kteří povolují start muslimkám s podmínkou, že dodrží islámský kód oblékání.

Bahrajnská sprinterka Rukája Al-Ghazaraová, běhající v celotělovém obleku a šátku, je z nich zatím nejslavnější. Letos finišovala na dvoustovce při Zlaté lize v Římě čtvrtá za 22,65 vteřiny. A vzhledem k tomu, nakolik ji její odění brzdilo, si mohla připadat jako vítězka.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze