Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Čtvrtek 17. srpna 2017 Petra

ZÁPISNÍK Z RIA: Čekání na olympiádu, od které nečekejte zázraky

Bývalá brazilská volejbalistka Isabel Barrosová s pochodní s olympijským ohněm před sochou Ježíše. | foto: AP

5 2016
Rio de Janeiro (Od našeho zpravodaje) - Jaké budou? Toť otázka, která k olympiádě v Brazílii směřuje v posledních letech, měsících a týdnech čim dál intenzivněji. A očekávání gradují: budou letní hry v Riu propadák, průměrné, povedené? Snad ani věštci nemají jasno.

Ve středu bylo vyloženě ošklivě, mžilo a foukal vítr. Ve čtvrtek se nebe lehce vyčistilo, přesto se na Copacabaně zvedaly nezvykle vysoké vlny. V pátek se už Rio probudilo do nádherného dne pod azurovou oblohou. Jako by aspoň něco chtělo pořadatelům vyjít vstříc.

První dny v dějišti olympiády pomáhají bourat nejeden mýtus či předsudek – v dobrém i špatném.

Virus zika? Autor si tímhle koleduje o štípnutí, ale mnohem víc komárů je v lesích na Berounsku.

Čtěte v sobotní MF DNES: Místo, kde je olympiáda všem ukradená. Reportáž z favely: jak žije 200 tisíc obyvatel Rocinhy, největšího městského slumu v Riu de Janeiro.

Kriticky znečištěný a zdraví ohrožující vzduch, jak psala agentura Reuters? Ale no tak. V šestimilionové megapoli se těžko dá čekat svěží klima, když tu jezdí tolik aut, ovšem žádná hrůza to také není.

Zato doprava? Největší problém – možná ani ne tak olympiády, ale Ria jako takového. Jet někam dvě hodiny bylo normou už před pátečním zahájením. Město halila tma, my trčeli na zcela ucpané výpadovce a nad námi zahučela helikoptéra. Policie? „Ne, bohatí. Takhle nemusí nikde stát,“ řekl taxikář.

Podivné pocity člověka přepadnou i ve chvíli, kdy sedí v téměř prázdném a klimatizací vymraženém vagónu metra, který jede ze stanice General Osório na Jardim Oceanico. Nová linka 4 spojující oblast Copacabany s olympijskou čtvrtí Barra je zatím jen pro akreditované, nikdo z místních do ní nesmí.

Takže ne, neuleví obyvatelům ani přetížené dopravě, jen sportovce, funkcionáře, dobrovolníky a novináře přesune k olympijskému stadionu. A ani ne o tolik rychleji.

Pokud chcete tip, jaké tyhle hry budou, ani po pár dnech v Riu nemám tušení. Hlavně ať jsou bezpečné. Ideálně ať nebují dopingové skandály, ať padají světové rekordy a ať se zrodí neopakovatelné souboje. Ať se nemnoží případy okradených či přepadených.

Vlastně by mi stačilo, kdyby byly normální.

Malý příklad: Rio a Brazílie bojují s komáry přenášenou nemocí, přitom hned u Olympijského parku stojí voda – a hladina jezera Jacarepaguá zrovna nevoní... Nejspíš i proto zatím místním svátek s logem pěti kruhů nepřipadá jako událost, která jim zásadně změní životy.

Potřebovali by úplně jiné věci.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze