Závodí ve sportu, který v jeho zemi neznají

Praha, Turín - Svět ctí vítěze a na poražené na koncích výsledkových listin hledívá s despektem. Přesto na olympijských hrách závodí sportovci, pro které je stále hlavní olympijské heslo: Není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Vždyť pocházejí ze zemí, kam se většina turistů odebírá spíš na exotickou dovolenou než za sněhem.

Etiopan na běžkách
Na olympijských běžkařských stopách trénuje v osamění, jen se sluchátky v uších. Kolem hlavy mu vlají vlasy spletené do dredů. Robel Teklemariam. První Etiopan, který bude závodit na zimních olympijských hrách. „Je to pro mě čest, závodit na tak vysoké úrovni ve sportu, který miluju, a ještě reprezentovat zemi, na kterou jsem pyšný,“ říká.

Když mu bylo devět, s matkou opustili rodnou zemi a odjeli do USA. Z New Yorku se později přestěhovali k Lake Placid, kde se konaly zimní hry před 26 lety. „Stěhování pro mě bylo požehnání,“ líčí jedenatřicetiletý sportovec. „Chytly mě sjezdovky i běžky.“ Však se taky stal instruktorem snowboardingu i sjezdového lyžování.

Pro olympiádu raději zvolil běžky. Nechtěl se zranit, aby nepřišel o splnění olympijského snu. „Nečekám medaili. Jsem realista. Cíle mám jinde. Chci tu otevřít oči sobě i jiným Etiopanům. Dneska už není nenormální závodit ve sportu, který v rodné zemi neexistuje.“

Inspirace z penálu
V devatenácti letech dostal Alexander Heath na večírku od kamaráda penál s obrázkem lyžaře. V jihoafrickém Kapském Městě. Poprvé lyžoval na školním výletě do Rakouska v roce 1990. Pak se učil v Anglii na umělé sjezdovce. V USA se usadil nedaleko prostořekého sjezdaře Bodeho Millera.

Nej zimních her
Nejmladší vítězce, rychlobruslařce
Kim Jun-Mi, bylo v roce 1994
v norském Lillehammeru 13 let a
83 dní

Nejstarším vítězem byl bobista Jay
O’Brian, v americkém Lake Placid v
roce 1932 mu bylo 48 let a 357 dní

Nejmladší olympioničkou byla
krasobruslařka Cecilia Colledgeová,
11 let a 74 dní dosáhla na zimních
hrách v Lake Placid v roce 1932

Nejstarším sportovcem byl James
Coates, kterému ve švýcarském
Sv. Mořici v roce 1948 bylo při jízdě
na skeletonu 53 let a 328 dní

„Jezdil jsem proti němu, dokud se nedostal do amerického týmu. Ale nikdy jsem ho neporazil,“ vzpomíná sedmadvacetiletý lyžař. Ani teď se mu to asi nepovede. Je na třetí olympiádě. „A tahle je poslední – ale chci tu zajet nejlepší závody svého života,“ tvrdí.

Profesor na saních
Má pět dětí, na univerzitě vyučuje sportovní fyziologii, je mu 52 let. Werner Hoeger, prošedivělý muž sportovní postavy. Reprezentuje Venezuelu v jízdě na saních. „Prostě chci ukázat mladším, že věk nic neznamená, když máte vůli,“ říká.

V mládí byl gymnastou, ale protože se národní tým nekvalifikoval, nikdy v tomto sportu na olympiádu neprorazil. Až před čtyřmi lety závodil proti svému synovi – v ledovém korytě na saních. Při přenosech z Nagana totiž v tomhle sportu viděl svou krajanku a s celou rodinou si k ní přijel tenhle sport vyzkoušet.

Syn tentokrát na hrách chybí. Před čtyřmi lety oba skončili až za nejlepší třicítkou. Třeba se utkají příště ve Vancouveru. „Nevím. Nemládnu. Ale pořádně si to užívám.“

Zahajovací ceremoniál XX. zimních olympijských her.