"Byla čest závodit v éře Jana Železného," říká Brit, i když právě "díky" českému oštěpaři není žádná z jeho tří olympijských medailí zlatá. "Dvakrát mě zastavil na cestě k olympijskému titulu. Je to opravdový šampion," dodává Backley.
Poprvé se na velké mezinárodní akci potkal s Janem Železným na evropském šampionátu ve Splitu 1990. Stříbrný medailista ze Soulu 1988 Železný tam nepostoupil z kvalifikace, Backley vyhrál svůj první titul mistra Evropy.
Rozdělené bitevní pole
Od té doby se potkávali v oštěpařských sektorech pravidelně. Jakoby si rozdělili pole působnosti - Železný bral zlata na světových šampionátech a olympijských hrách, Backley obsadil evropský trůn.
Stali se z nich přátelé, v roce 1997 spolu trénovali na soustředění ve španělské Sierra Nevadě, o rok později přijel britský oštěpař do Nymburka, kde se připravoval ve skupině manažera Jana Pospíšila také pod dohledem Železného. Ten sezonu 1998 vynechal kvůli těžkému zranění ramene. Letos trávili zimní přípravu také na stejném místě, v jihoafrickém Potchefstroomu.
"Staré přísloví říká - nemůžeš-li někoho porazit, pak se s ním spoj," vysvětloval v roce 1998 svoji "taktiku" Backley. "Janův nejlepší výkon, který je zároveň platným světovým rekordem, je o celých šest metrů lepší než výkony ostatních. Marně jsem přemýšlel nad tím, co dělá lépe než my. Došel jsem k závěru, že nejlepším způsobem, jak to zjistit, bude trénovat spolu s ním," dodal.
V tom samém roce v srpnu se divákům na Népstadionu v Budapešti naskytl zvláštní obrázek - Backleymu odevzdával zlatou medaili za titul mistra Evropy Železný. "Bez něj to stejně byla neúplná soutěž," řekl později britský oštěpař.
V Sydney jsem cítil šanci, přiznává Backley
Nejpamátnější je pro něj souboj se Železným v Sydney 2000. V jeho druhém pokusu poslal Brit oštěp do vzdálenosti 89,85 m, za posledních osm let nejdál. Tak daleko na olympijských hrách žádný oštěpař nehodil. "Podíval jsem se na Jana a v duchu si myslel: Teď mě poraz!," cituje Backleyho britský deník Daily Telegraph. Druhý hod se Železnému nepovedl. "Tehdy mi na chvilku napadlo, že možná mám šanci vyhrát," říká otevřeně.
Navíc před třetím českého oštěpaře rozhodčí zastavili a dali přednost vyhlašování nejlepších žen v běhu na 100 m. "Musel čekat asi pět minut," vzpomíná Backley. O pauze Železného pozoroval. "Byl strašně nakvašený," říká Backley. Tehdy pochopil, že je zle.
Třetí Železného pokus zaletěl za devadesátimetrovou hranici, rozhodčí naměřili 90,17 m, rekord olympijských her. Český oštěpař vyhrál třetí zlatou medaili v řadě. "Byl jsem zklamaný, ale nelitoval jsem to. Jana respektuji, zasloužil si to," zdůrazňuje Backley.
"Věřil jsem stoprocentně, že hodím devadesát a něco. Kdyby ale Steve hodil třeba jednadevadesát, vyhrál by," přiznává s odstupem času Jan Železný.
 Britský oštěpař Steve Backley se s Janem Železným utká v Aténách naposledy v kariéře. |
