"Určitě se jednou vrátím domů do Ostravy. Chtěla bych založit sportovní školičku pro malé děti, kde bych je učila základy atletiky a gymnastiky," sní Daniela Bártová, která právě těmto sportům zasvětila svoji sportovní kariéru. Obě životní etapy vyvrcholily na olympijských hrách, v Barceloně v roce 1992 reprezentovala Československo v gymnastice, nyní v Sydney skákala o tyči za Českou republiku.
Po změně profese byla v nově vzniklé disciplíně dlouho světovou jedničkou, sedmnáctkrát zlepšila světový rekord, a tak byla srovnávána s legendárním Sergejem Bubkou. "Vydržela jsem osm let ve světové špičce, to považuji za hodně velký úspěch," říká si rekordmanka.
Její průkopnická kariéra by si však jistě zasloužila vyšperkovat medailí z premiérového olympijského závodu. "Šla jsem do závodu s tím, že chci medaili, ale všechny soupeřky jsou velmi dobré. Čtvrté místo je dobré umístění, i když mrzí." O bronz přišla v souboji s Islanďankou Flosadottirovou jen díky počtu neplatných pokusů. Soupeřka skákala až k výšce 455 cm všechno na první pokus, zatímco Bártová měla problémy na 435 a 445, kde se přes laťku přehoupla až na třetí pokus. "Měla jsem i štěstí, ale v závěru mě opustilo."
Na výšce 450 cm už už držela medaili, skočila ji totiž jako první ze všech a šla do čela. "Myslela jsem si, že už je jistá," přiznává. Nakonec šly před ní kromě Islanďanky i pozdější vítězka Dragilaová z USA a domácí Grigorjevová.
Zařazení ženské tyčky na OH bylo asi hlavním motivem, proč se na toto řemeslo dala. "Teď si však nejvíc považuji svých světových rekordů," říká bramborová medailistka a vzpomíná na své začátky. "Na prvních závodech jsem skočila 280 centimetrů, a pak jsem v Ostravě výkonem 360 porazila Adama Ptáčka. To byl cenný skalp, protože on nyní skáče 560."
Soupeřek však stále přibývá a Bártová o nich říká, že jsou vyšší, štíhlejší a rychlejší. "Na to, jak jsem malinká a pomalá, se s nimi dokážu dobře držet," pochvaluje si.
Přesto už myslí na ukončení kariéry. "V zimě určitě vynechám halovou sezonu, a buď se dám dohromady, abych se mohla připravit na letní mistrovství světa, nebo to zabalím," říká na rovinu. Prý má špatné celé tělo, kotníky, ramena... "Vždycky jsem říkala, že nepůjdu na žádnou operaci, a raději se sportem skončím. Teď už mám za sebou dvě operace, a pořád makám a dřu. Když se zamyslím, jak každý den ráno vstanu, trénuju trénuju, jen abych dala o jeden blbý centimetr víc, tak je to hrozné," říká si stále častěji šestadvacetiletá atletka."
Už myslí dál, nejen na svoji sportovní školičku, ale i na rodinu. "Sport je super, ale zdraví taky a já chci mít rodinu a děti. Nehodlám tady do třiceti blbnout na stadionu."
 Americká tyčkařka Dragialová zvítězila při olympijsé premiéře |
 Asutralská tyčkařka Grigorjevová překonává laťku vevýšce 450 cm |
 Jediná příčka a jeden neúspěšný pokus navíc oproti soupeřce Flosadóttirové dělily Bártovou od olympijské medaile |
 Tyčkařka Daniela Bártová odpočívá před výkonem |
 Daniela Bártová se na olympijských hrách v Sydney přenesla přes laťku ve výšce 450 centimetrů, její výborný výkon však stačil jen na nevděčnou čtvrtou příčku |
