Ten mu vrátil záda do normálu a on mohl sledovat konec závodu. "Viděl jsem doběh v televizi a hlavní bylo, že Honza Řehula byl na medaili."
Rád vzpomíná na život v olympijské vesnici. "Měli jsme možnost se spřátelit s dalšími sportovci, bylo to fajn," vysvětluje a dodává, že nejvíc kamarádil s atlety. S nimi také chodil fandit na stadion. "Když házel Železný chtěli jsme osmdesát lístků, ale česká mise jich dostal jen patnáct," říká a v hlase je cítit trochu furiantství. "Na mě nezbylo, ale český sportovec si vždycky poradí. Bylo to skvělé. Nebo, když Cathy Freemanová vyhrála čtyřstovku, tak jsem myslel, že těch sto deset tisíc lidí zboří stadion."
Na zmínku jestli byl nějaký velký večírek se usmál. "Jeden velký jsme chystali, ale nakonec z něho sešlo. Ale ve skutečnosti byl večírek pořád."
Ospalý přistál v sobotu v Praze a vysvětlování začalo znovu. "Všichni se ptají, jak to vlastně při závodě se mnou bylo. Ale co, čtyři roky utečou jako voda a budou tu Atény a tam to bude snad lepší," vysvětluje čtyřiadvacetiletý profesionál brněnského Kepák týmu. Teď se po roce a půl rozhodl pokračovat v přerušeném studiu na Ekonomicko správní fakultě v Brně a to jej určitě také přivede na jiné myšlenky. "Bude mi zase chvilku trvat než si zvyknu. Zbývají mi dva roky, takže když všechno dobře půjde, budu mít ještě dva roky do na sbírání bodů pro Atény," vysvětluje a je jasné, že už dnes má další olympijský cíl.
Možná dojde i na dovolenou. "Mluvili jsme s Honzou Řehulou, Renatou Berkovou a Štěpánem Chroustovským, že bychom jeli do Tater. Tak uvidím jestli to vyjde," uzavírá debatu.
 Triatlonista Filip Ospalý na pokoji v olympijské vesničce |
