Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


  • Pondělí 21. srpna 2017 Johana

Zkušený biker bojoval s kameny a prachem

28 2004
Atény - (Od zvláštního zpravodaje iDNES) - "Závod to byl strašný, už se docela těším na odpočinek. Největší problém mi dělal povrch. Prach a volné kameny," popisoval záludnosti olympijského závod bikerů český reprezentant Radim Kořínek. V cíli se objevil dvaadvacátý, o sedm míst výše než před čtyřmi roky v Sydney.

"Tak to je samozřejmě určitý pokrok, ale já se tu chtěl dostat do dvacítky a útočit na patnáctku," přiblížil své předstartovní plány třicetiletý jezdec stáje ČS MTB team.

V čem byl olympijský závod nejtěžší?
Byl obrovsky náročný. Už před startem bylo jasné, že se pojede nad dvě hodiny. A tak dlouhý závod jsme ještě letos nejeli. Terén byl hodně těžký, něco takového u nás není. Na volné kameny a prašnou cestu těžko najdete ideální obutí. Ale všichni to měli stejné.

Jak se po takovém povrchu jede?
Bylo to hodně vyčerpávající, jakmile člověk slezl ze sedla, strašně to klouzalo. Je to o hledání těžiště, je třeba být pořád ve střehu. Jakmile pozornost poleví, přijde pád. 

Vám se ale pády vyhnuly, ne?
Naštěstí jsem si všechno vybral v tréninku. Včera i předevčírem jsem lehce spadnul. Ustřelilo mi to v zatáčce, ale prakticky v nulové rychlosti. Byly z toho jen odřeniny na noze. V závodě jsem si dával dobrý pozor. V těžkých sjezdech, kde byly stromy obaleny matracema, byla vyjetá hlubší drážka. Tam jsem jel na jistotu. Jediný problém by byl,kdyby býval někdo spadl těsně předemnou. Trochu dnes pomohlo i to, že se tu včera jel závod žen. Terén byl už takový vytahaný, přece jen ubylo kamenů. 

Start se vám příliš nevydařil, co se stalo?
Hned po pár metrech se několik závodníků zamotalo do pádu. Já se sice na zemi neocitl, ovšem hodně jsem ztratil. Nahoru jsem najížděl asi čtyřicátý, což pro mě byla tragédie,"

Vzalo vám to hodně sil?
Byl jsem z toho hodně špatný, dvě kola jsem se pak pořádně trápil. Nakonec bylo možná dobře, že byl závod tak dlouhý, v posledním kole jsem stačil ještě předjet asi čtyři lidi. Závěr jsem ale trošku protaktizoval, Američana Horgana jsem dojel pozdě. Mohl jsem být ještě o příčku výš.

Kromě prachu a kamení vám mohlo vadit i velké vedro...
Na trati vybudovali hned dvě depa, což bylo fajn. Žizní jsem netrpěl, Vezl jsem si bidon s vodou, napil jsem se ionťáku a na konci depa vzal další vodu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze