Už Vás vztek po porážce s uzbeckým soupeřem Muminovem přešel?
Klid jen tak nebude, ještě dlouho to budu rozebírat. Tohle se ani nedá nijak odčinit, nikdy na to nezapomenu. Byla to šance se ukázat, taková už se nemusí opakovat. Olympiáda je jen jednou za čtyři roky a třeba jsem na ní poprvé a naposledy.
Naposledy?
I to se může stát.
Co Vás štve nejvíc?
Že to byla moje hloupost, moje nepozornost. Šel jsem do toho jako loutka, trošku hodně jsem to podcenil. Už mi tuhly svaly, necítil jsem se zrovna fyzicky nejlíp, viděl jsem před sebou jen zúžený prostor. Potřeboval jsem maličko orazit a on toho hned využil. Zmuchlal mě a zahodil.
. Jaromír JežekNarozen: 13. listopadu 1986 |
Že je zle, jste věděl hned?
V duchu jsem si přál, ať to rozhodčí posoudí mírněji, jen jako vazari. Ale byl z toho ipon. V tu chvíli jsem moc dobře věděl, že olympiáda pro mě končí, že dál nepostoupím. Opravy už nebyly reálné. To by Muminov musel porazit Korejce Wanga, který je ale jinde než ostatní, o třídu výš. Na tenhle zápas už jsem se díval bez nervů.
Myslel jste ráno před začátkem na medaili?
Spíš jsem jen doufal, že to může vyjít.
A co teď?
Půjdu se po hubnutí na správnou váhu konečně pořádně najíst. A judo? Po olympiádě o něm nechci moc přemýšlet. Na konci zaří mi začně na FTVS škola, tak ho chvilku vypustím.
