Po dějišti her pobíhá malá armáda zaměstnanců, dobrovolníků, právníků a zástupců sponzorů.
Kontroluje sportoviště, prohlíží noviny, sleduje televizi a internet. Olympiáda je kolosální byznys, v němž se točí stamiliony dolarů.
Avšak ani loga 62 oficiálních sponzorů, partnerů a dodavatelů se na sportovištích neobjevují. To vše upravuje Olympijská charta.
A ti, kdo se chtějí na olympijské slávě přiživit, aniž by za to zaplatili, mají už dvojnásobnou smůlu.
"Značkové policii" na hrách neuteče snad nic.
Začíná se na letišti v Miláně. Tady celníci se psy zabavili bedny oblečení s logem her, avšak od neschválených výrobců.
Policie pokutovala restauraci, která se přejmenovala na Olympijský bar a použila emblém s pěti kruhy.
Sportovci často jezdí s přelepenými helmami či kusy oblečení. Na něm totiž nesmí být logo jiné firmy než výrobce oficiálního oděvu. I to smí mít jen omezenou velikost.
Ale kontroluje se vše. Takže loga na zásobnících mýdla v hale Palavela jsou přelepena. V obchodu se suvenýry zakrývají značky laptopů u pokladny cenovky.
Novinářka si v tiskovém centru musela schovat donesenou lahev vody pod stůl. Vždyť partnerská Coca-Cola nabízí vodu zdarma, v lahvích bez nápisu. A pozor na loga na slunečních brýlích.
"Sabino, řekněte těm klukům, ať si ty kšiltovky otočí," žádá Salmoiraghiová kolegyni.
Plechovky s pivem zůstávají v rukou rozjařených fanoušků. Ale čepice mizí.
