Pořadatelé zároveň jako první porušili tradici zapalovat slavnostní oheň v řecké Olympii a zažehli ho v jihonorském Morgedalu. Úvodní ceremoniál se tentokrát odehrával ve smuteční atmosféře, neboť v ten samý den zemřel anglický král Jiří VI.
Rovněž poprvé v historii se závodů v klasickém lyžování zúčastnily ženy a při premiérovém běhu na 10 km byla nejrychlejší finská závodnice Lydia Widemanová, shodou okolností nejstarší účastnice ZOH.
Poprvé na velké osutěži mohli diváci vidět trojitý rittberger, který předvedl legendární americký krasobruslař Dick Button, obhájce zlata a jedna z největších hvězd her. Nejúspěšnějším sportovcem se stal domácí rychlobruslař Hjalmar Andersen, jenž triumfoval na tratích 1500, 5000 i 10 000 metrů.
Průběh her sledoval na tehdejší dobu nebývalý počet sportovních fanoušků. Při slavnostním zahájení se jich na stadion vměstnalo 30 tisíc, skokanský závod na středním můstku v Holmenkollenu sledovalo dokonce 150 tisíc diváku, což je dodnes rekord.
Domácí reprezentace se popáté stala nejúspěšnější zemí olympiády. Sedm medailí získalo i Německo, které - ač bylo již politicky rozděleno - v Oslo i o čtyři roky později v Cortině zastupovala jednotná výprava.
Čechoslováci měli nejblíže k medaili v hokejovém turnaji, ale nakonec skončili na 4. místě. Podle nových regulí musel hrát o bronz v dodatečném zápase se Švédskem, který prohráli 3:5, ačkoli vedli již 3:0.
 Norský rychlobruslař Hjalmar Andersen vyhrál na ZOH 1952 na tratích 1500, 5000 a 10 000 m. |
 Oslo 1952: Dvanáctiletý krasobruslař Alain Giletti z Francie |
 Nejlepší sjezdařky her: vpravos stříbrná Němka Anne-Marie Buchenrová, vedle ní vítězná Rakušanka Trude Jochumová-Buchnerová. |
